🌼 SOUTĚŽ 🌼
Eko-friendly hrneček na kávu, čaj či studený nápoj, který si můžete vzít všude s sebou. 😍 Je vyroben z porcelánu a vršek je silikonový, aby vám pití udržel teplý nebo naopak studený co možná nejdéle. 😇

Knihy #2 – Co jsem už přečetla

Je to už pár měsíců, co jsem psala, že jsem si dala letos předsevzetí: Víc číst. Jak už to tak bývá, tak se předsevzetí většinou nedodržují tak, jak by měla. Letos bych chtěla přečíst alespoň padesát knížek, ale jsme za druhou polovinou dubna a na mém seznamu se jich krčí sedm.

7 nejoblíbenějších knížek

Pokud vás zajímají knížky, které ulovily mé srdce….

Je pravda, že jsem některé knihy nedočetla a skončila jsem za půlkou, ale i tak si myslím, že jsem se mohla víc činit. Byla jsem dost nemocná a stejně jsem skoro nečetla. Já nevím, ale raději pod peřinou koukám na seriály a mozek pro jistotu moc nezaměstnávám (ono to v horečkách vlastně ani není moc možné a příjemné).

Každopádně i tak jsem vybrala pár knih, které stojí za zmínku (byť i v negativním slova smyslu). Pokud mě nesledujete na Instagramu a máte rádi knihy, tak to určitě napravte, jelikož i tam občas nějaká ta knižní recenzička přibude. 🙂 Třeba nedávno jsem vám psala o Hordubalovi.

Jak se stát Pařížankou

Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už hrozně dlouho. Pořád jsem ji viděla u někoho vyfocenou a přišla mi šíleně super a cool. 😀 A taky, že je. Dostala jsem ji k Vánocům a hned jsem se na ní vrhla. Knížka je plná vtipných pasáží, kde si autorky dělají srandu ze sebe, Paříže a někdy i mužů. Najdete tam ale i fajn tipy, kam jít v Paříži nakupovat, na zákusek a podobně. Nejvíc se mi ale líbí fotografie, které se v knize ukrývají.

Farma zvířat

Jednou z mých nejoblíbenějších knih je 1984 od Orwella. Dlouho jsem otálela, než jsem si půjčila v knihovně další velmi opěvovanou Orwellovku Farmu zvířat. Kniha mě však docela zklamala. Nemůžu tedy říct, že by se mi vyloženě nelíbila, ale nebyl to takový boom, jako 1984. Je to možná hloupé porovnávat dvě rozdílné knihy, ale jelikož jsou od stejného autora a téma je dost podobné, tak si to holt nemůžu odpustit. 

Příběh je opravdu z prostředí farmy, kde autor pravděpodobně chtěl poukázat na to, že se lidé chovají jako zvířata. Prasata, drůbež, koně a mnoho dalších zvířátek se dostane k vedení farmy, odkud vyštípou původního lidského majitele. Jelikož jsou prasata nejchytřejší, začnou si postupně podmaňovat ostatní zvířata a jak už asi tušíte, nedopadne příběh zrovna růžově. Bohužel se mi nápad nijak zvlášť nelíbí. První část knihy byla ještě docela v pohodě, tu jsem přečetla hopem, ale postupně mé nadšení opadlo a dočetla jsem ji jen proto, že jsem doufala v nějaké zajímavé rozuzlení či zvrat, který nepřišel.

Jsem na Facebooku. 🙂

Ovšem

Kniha, která vznikla v Americe pod rukama Karla Kováře dobře známého jako Kovy. Sleduji ho už docela dlouho dobu a kamarád měl knížku doma, tak mi ji půjčil (děkuji!). Musím říct, že mě mile překvapila. Ač byla napsaná docela velkým písmem, proložena různými fotkami či poznámkami autora, tak v ní byly emoce – ukápla mi nejedna slza a smála jsem se jako už dlouho ne. Tak jak se Kovy vyjadřuje ve videích. Spontánně, upřímně a inteligentně, tak byla napsaná i kniha, ve které se člověk dozví mnohem více než jen ze sestříhaných záběrů. Smekám klobouk a doufám v pokračování. Za sebe můžu říct, že bych si klidně přečetla od Kovyho knihu, která by nebyla o jeho životě, protože má srovnané myšlenky a píše opravdu čtivě. 🙂

Hana

Uf. Co napsat. K této knize nemám slov. Po dlouhé, předlouhé době se mi kniha tak líbila, že bych si ji ráda přečetla klidně znovu. Donutila mě se zamyslet a vlastně nad ní přemýšlím i teď – skoro týden po dočtení. Mám ráda příběhy, které překvapí. Autorka píše o spoustě lidí, ale hlavní roli tu hraje Hana. V mládí to byla holka jako každá jiná. Krásná, milá, upovídaná a toužící po lásce a rodině. Osud jí do vínku tohle všechno nenadělil a stala se z ní “troska”, která nemá ráda lidi. I přes to, že Haně život naházel pod nohy nemálo klacků, tak se dokázala postarat o svou neteř a vychovat z ní skvělého člověka. Příběh vlastně končí pozitivně, i když se to na první pohled nemusí pozitivní zdát.

Černé jezero

Další krásná kniha. Poslední v mém výčtu. O přátelství dvou chlapců z odlišných světů, jejichž cesty se nakonec rozejdou, ale nikdy na své přátelství nezapomenou, ani když je každý na jiném konci světa. 

Tuhle knížku jsem ulovila v Levné knize. Zaujal mě obal. Já vím, že se kniha nesoudí podle obalu, ale já jsem už prostě taková. 🙂 Začetla jsem se do ní už v knihkupectví a nakonec jsem jí přečetla jedním dechem. Pokud máte rádi Jako zabít ptáčka, tak se po této knize poohlédněte. Myslím, že nebudete litovat. 🙂

Příště se vrhnu na další knihy. Doufám, že se vám tento formát článků líbí. A mě by moc zajímalo, jakou knihu jste naposledy četli vy. Těším se na vaše komentáře. <3

 

Zdroj fotek: vlastní galerie

12 komentářů on Knihy #2 – Co jsem už přečetla

  1. Lucka
    26.4.2018 at 19:13 (2 měsíci ago)

    Já jsem z Farmy zvířat byla naopak docela nadšená. 🙂 Ale tak to má být, člověk to vnímá individuálně. 🙂

    Odpovědět
    • Tereza Outcry
      2.5.2018 at 19:14 (2 měsíci ago)

      Přesně. Nechtěla jsem tu knihu nijak kritizovat, ale sto lidí, sto chutí. 🙂

      Odpovědět
  2. Léňa
    26.4.2018 at 19:19 (2 měsíci ago)

    Tenhle článek se Ti opravdu povedl!💞 Líbí se mi Tvůj styl psaní a celkově Tvůj nezkažený blogerský pohled na svět.🌻 Žádnou z těžké knih jsem zatím nečetla, ale těším se až si koupím Hanu, protože mě opravdu zaujala. A ten obal? Miluji! Já vím (přesně jak sama říkáš) knížky se nesoudí podle obalu, ale tenhle je moje srdcovka💓. Jinak momentálně se chystám číst Velké maličkosti tak uvidím, jak to bude dobré.

    Odpovědět
    • Tereza Outcry
      2.5.2018 at 19:15 (2 měsíci ago)

      Mockrát Ti děkuji. ♥ Tenhle komentář mě opravdu moc potěšil a dává mi to důvod dál psát. 🙂
      Až zjistíš, že ten obal u Hany má vlastně i nějaký důvod, tak budeš teprve koukat. 🙂 A děkuji za tip na knihu… ♥

      Odpovědět
  3. V3ronika♥
    26.4.2018 at 20:03 (2 měsíci ago)

    Ani jednu z knížek neznám, ale taky se chystám na takovou větší recenzi, pokud tedy stihnu za 15 dní přečíst 3 knihy 😀

    Odpovědět
    • Tereza Outcry
      2.5.2018 at 19:16 (2 měsíci ago)

      To je právě ono. Dávat si nějaký cíle… To pak člověka akorát odrazuje. 😀 Ale třeba to zvládneš. 🙂

      Odpovědět
  4. Smile Thess
    30.4.2018 at 11:30 (2 měsíci ago)

    Pařížanka vypadá hezky, uvažovala jsem o ní, ale nakonec vždy zvolím něco jiného 😀

    Odpovědět
    • Tereza Outcry
      2.5.2018 at 19:18 (2 měsíci ago)

      Takhle jsem to měla taky a konečně jsem se právě dostala před Vánoci k tomu, že bych ji chtěla. Nevím, jestli to znáš, ale vždycky mám přes rok milion věcí, které by se mi hodily, které se mi líbí, a když přijde před Vánoci nebo před narozeninami na lámání chleba, a já si mám říct, co by se mi líbilo – nevím. 😀 Tu Pařížanku před Vánoci zrovna někdo fotil na Instagramu, takže jsem si na ní vzpomněla. Jinak bych ji určitě neměla. 😀

      Odpovědět
  5. L.
    1.5.2018 at 15:28 (2 měsíci ago)

    Z těchto knížek jsem “četla” Farmu zvířat :D, kterou jsem nedočetla, jelikož se mi vážně nelíbila a nebavila mě, jenže jsme jí museli mít přečtenou ve škole na naše čtenářský deníky v prváku, naštěstí mi s tím pomohly kamarádky 😀 :D. Od Kovyho a knížku Hana bych si chtěla přečíst :).
    Poslední knížku, kterou jsem přečetla byla Manželé od vedle, ale pořád čtu Ta přede mnou :).

    Odpovědět
    • Tereza Outcry
      2.5.2018 at 19:19 (2 měsíci ago)

      Děkuji za tipy. 🙂 ♥ A Farma zvířat hold nebude šálek čaje pro každého. 😀

      Odpovědět
  6. Klaudi
    2.5.2018 at 16:43 (2 měsíci ago)

    Moja kamarátka si chcela strašne vždy prečítať tú knihu ako sa stať Parížankou. Ja som ale čítala len Farmu zvierat a to aj preto lebo bola v mojom zozname kníh na maturity a veľmi sa mi knižka páčila.

    Odpovědět
  7. Za kosmetikou
    4.5.2018 at 5:18 (2 měsíci ago)

    Tento článek se mi moc líbil. Chtěla bych si někdy přečíst 1984 (plánovala jsem i farmu zvířat, ale díky tobě odkládám :)). Určitě mám v plánu i Kovyho. Jinak já spoustu knížek nedočtu – třeba ani ne z důvodu, že by mě nebavily, ale prostě si najdu něco jiného, co mě zrovna baví víc, a pak už se mi k té knížce nechce vracet. To se mi teď stalo s okamžiky štěstí od Patrika Hartla – přečetla jsem půlku, z pohledu Jáchyma, a ke druhé půlce už se mi nějak nechce, přitom knížka je fajn.

    Odpovědět

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Comment *






This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.