Searching for "trip to amsterdam"

TRIP TO AMSTERDAM #4 – Cesta, ubytování, zážitky…

Dlouho očekávaný článek o tom, jaké to vlastně ve finále v Amsterdamu bylo, je konečně na světě. Trvalo mi to, já vím, ale vstřebat všechny zážitky a potom to všechno sepsat, aby to mělo hlavu a patu, nebylo jen tak. 😊

Cesta

Nejprve začnu tím, co se nám jako jediné tak úplně nelíbilo. Jak už jsem psala, jeli jsme vlakem. Cesta tam proběhla úplně v pohodě. Až na to, že jsme si zapomněli doma veškeré doklady, jízdenky a zkrátka vše důležité. Zjistili jsme to pár minut před tím, než nám jel autobus, který nás měl dopravit na nádraží. Džej si doma nechal i klíče. Nezbývalo nám nic jiného než doufat, že jeho mamka dorazí dřív, než nám pojede vlak. Ve finále jsme všechno zvládli a ve vlaku jsme si pořádně oddechli a zasmáli se tomu. V tu chvíli to samozřejmě tak vtipné nebylo. 😊

Samotná cesta se mi nezdála ani moc dlouhá. Posledních pár minut bylo plných očekávání. Už od německého pohraničí se krajina i architektura úplně změnila. Po překročení hranic do Holandska byly všude jen farmy, pole a cihlové stavby.

Cesta zpět už tak růžová nebyla. Poslední noc jsme si totiž chtěli vychutnat Amsterdam naplno, a tak jsme si už ubytování nezaplatili. Kufr jsme si dali do úschovny čemuž předcházela prohlídka před vstupem na nádraží. Nemohli jsme se dostat přes elektrické brány (díky České dráhy). Nakonec nám jeden pán z ochranky dal papírovou „kartičku“, abychom si brány mohli otevírat. Samozřejmě nám přestala platit v momentě, kdy jsme si šli vyzvednout kufr a měli jsme odjet. 😀 To jsme nakonec také vyřešili.

Co nás ale opravdu dožralo byl systém místenek. My jsme si je neudělali. Nečekali jsme, že to bude takový problém. Sedli jsme si nejprve na místo, kde byla místenka téměř od poloviny naší cesty. Když jsme po té dlouhé noci, kterou jsme strávili celou na nohách, konečně usnuli, vzbudil nás německý pár s tím, že je máme pustit. Bohužel jsme si nezkontrolovali, od jakého místa místenku mají (mohli jsme tam ještě tak dvě hodiny sedět :D). Tohle se několikrát opakovalo.  Chvíli jsem seděla vedle cizí paní a Džej někde v uličce. Ve finále celé kupé expresně (vlak už dávno vyjel, ale stále byla možnost si udělat místenku) obsadilo asi 40 Němců. Nejen že s námi cestovaly i malé děti s maminkami, které se musely přemístit do uliček, ale ještě jsme si neměli kam sednout ani v prostoru pro kola, kde jsou také sedačky. A proč? Protože nějaký chytrák si o ně kola opřel. Ve finále jsme se nevyspali, ale alespoň jsme si dali pivo v jídelním voze, které stálo 90 korun. Ať žijou vlaky! 😀

Můj výraz po probuzení. 🙂

Doplnění potřebné energie v Berlíně.

Ubytování

Naše ubytování přes Airbnb si doteď nemůžeme vynachválit. Bydleli jsme u mladého Kanadského páru. V podstatě jsme je viděli jen první a poslední den, jinak jsme se míjeli.

V bytě měli čisto a voňavo. Veškeré jejich příslušenství jsme měli k dispozici, takže jsme si mohli i uvařit.  Výhled jsme měli na vodu a celkově bylo okolí moc příjemné a poklidné. Blízko na hromadnou dopravu i pěšky do centra.

Náš byt u Kanaďanů.

Opravdu nemusím vstávání. 😀

Zimní zahrada.

Výhled z bytečku.

Zážitky

Fíha… Opravdu nevím, kde bych začala. Amsterdam je opravdu nádherné osobité město. Pokud se rozhodujete, kam jet, kde si užít památky, zábavu i přírodu a něco ikonického, tak je Amsterdam opravdu ideální.

Než vám povím, jaké to bylo, tak bych vám chtěla doporučit kartičku Iamsterdam, se kterou dost ušetříte. 😊

Naše vstupenky na loď.

Budu asi popisovat tak nějak den po dni. První den jsme pouze přijeli, ubytovali jsme se a prohlédli si okolí našeho dočasného bydliště. Ochutnali jsme místní pivo v místní hospůdce a zjistili, že Holanďané jsou doopravdy milí lidé.

Další den ráno jsme se pěšky vypravili do centra. Bylo to nádherné. Navštívili jsme čtvrt Jordan, kde jsou ty nejkrásnější a zároveň nejdražší byty a domy. A všude byli lidé na kolech. Ženy v podpatkách, chlap s jointem a nákupem v podobě toaleťáku, děda s holí… Dobře to už přeháním, ale chápete. 😀 Všichni jezdí v Holandsku na kole.

Úplně první mlýn, který jsme viděli!

Čtvrt Jordan. Kdo by tam chtěl bydlet?

Navštívili jsme sýrové a tulipánové muzeum. Potom nějaký honosný obchoďák. Projeli jsme se lodí po kanálech. Šli jsme do muzea Van Gogha, které mě strašně moc bavilo. Opravdu jsem se do něj zamilovala. A nakonec jsme si připnuli zámeček na most lásky!

Sýrové muzeum v Amsterdamu s ochutnávkou zdarma.

Zde nejzajímavější ochutnávka. Levandulový sýr.

Tulipány v Holandsku musí vidět každej, jinak si nebyl v Holandsku.

Projížďka lodí po Amsterdamských kanálech.

Pohled na všechny mosty na kanále (mělo by jich být 7), který se vám naskytne jen z lodi.

Zde muzeum Van Gogha.

Smích? Přejde. Hned na to nám ochranka vynadala, že nesmíme fotit. 😀

Náš most lásky. ♥

Zámeček, který jsme si na most připevnili. ♥

Třetí den jsem měla své jednadvacáté narozeniny. A kdyby mi Jarinův plán neprozradila omylem paní na informacích, tak se nejspíše dozvím skutečnost, že pojedeme k moři až na místě. A to moře v Holandsku je nádherný. V životě jsem nebyla u krásnějšího moře. Všude na pláži byli mušle, moře bylo nekonečný, pláže jako v nějakých filmech, kam jde pár na piknik. Prostě nádhera. Byl to nejlepší den mého života.

První fotka v Zandvoortu.

Nejkrásnější moře.

Džej chtěl mojí normální fotku. Já jsem jinak lítala po pláži, sbírala mušle a skákala do vln. 😀

Hned bych se vrátila, jak to vidím. 🙂

Jeden ze stovek odrzlých racků. Mušle jsem si dala do pytlíku od Burger King, protože jsem vážně netušila, že si jich nasbírám tolik, kor v Holandsku. Jeden racek mi je málem odnesl. 😀

Ještě v ten samý den jsme jeli k mlýnům. Všude voněla čokoláda, protože se mlýny nacházeli kousek od průmyslové zóny, kde právě onu sladkou pochutinu vyráběli. Mlýny byly obrovské, ani jsem to nečekala. Okolí bylo malebné. Co bych ještě ráda zdůraznila je, že jsou Holanďané opravdu velmi pořádní.

Fotka mlýnů v Zaanse Schans.

Jeden mlýn zblízka.

Poslední den jsme navštívili muzeum Stedelijk, kde se nacházejí krásná díla moderního umění. Poté jsme se byli podívat u „legendárního“ nápisu Iamsterdam. Upřímně? Nechápu, co na tom každý vidí. Je to docela ošklivé a celé obklopené lidmi. 😀

Další naše zastávka byla na ADAM’S Lookout. Je to nejvyšší budova v Amsterdamu, ze které máte nádherný výhled. Už cesta výtahem byla super se zvukovým a světelným doprovodem. V posledním patře se nachází krásná restaurace a na střeše houpačka a takové odpočívací místo. Jo, a ještě jsem vám neřekla, jak se tam dá dostat. Městskou hromadnou dopravou, jejímž dopravním prostředkem je loď! 😀

Výhled z restaurace, který zastiňuje moje maličkost. 😀

Cítila jsem se jako Marilyn Monroe. 😀

Zasloužený odpočinek…

Za zmínku jistě ještě stojí coffee shopy. Navštívili jsme tři. Můžu určitě doporučit Coffee shop Green House, který je pár metrů od Dam Square. Byla tam Rihanna, Snoop Dog, Miley Cyrus a spoustu dalších celebrit.

A v neposlední řádě jsme navštívili i červenou uličku. Tedy jen z dálky. Byli jsme u ní večer, kdy už všechno svítilo. Já nevím, ale mně se to líbilo. 😀 No, a když už jsme byli v tom, zašli jsme za poslední drobné do Erotického muzea, kde byla spíš docela vtipně zpracovaná historie. 🙂

Červená ulička v Amsterdamu. 🙂

Co se jinam nevešlo

Domečky.

Bez fotky u domečků jsem nemohla odjet! 😀

Ahoj a zase někdy! 🙂

Snad jsem vás příliš nezahltila informacemi, a moje malá prohlídka Amsterdamem se vám líbila. Nezapomeňte mě sledovat na Instagramu, kde mám zase trošku jiné fotky než tady. A další zastávka? Berlín! Těšte se. ♥

Zdroj fotek: vlastní galerie

 

TRIP TO AMSTERDAM #3 – Co si balím s sebou?

Už se nám to blíží. Zítra vyrážíme! Pět dnů strávených v Amsterdamu po boku mého otravného Džeje. Ale i on to se mnou zvládá, i když mám chvilky, kdy by bylo možná lepší mě raději zabít, abych neohrožovala své okolí věčnými uštěpačnými poznámkami a vražednými pohledy. Balení mi dalo docela zabrat, ale snad mám všechno. Ukážu vám samozřejmě jen část, a to konkrétně tu kosmetickou a nějaké nezbytnosti, bez kterých se neobejdu. Protože spoďáry, ponožky a podobné věci jsou přece samozřejmost… Jsem zas vtipná, tak raději jdeme rovnou na to. 😀
V první řádě bych vám chtěla ukázat pečující kosmetiku. Jeden z produktů, který si beru, je sprchový gel od Alverde s melounovou vůní, která je naprosto úžasná. Dostala jsem ho od své kamarádky (@eveanimal – sledujte její Instagram), která ho koupila v Německu. Takže ne. U nás zatím bohužel není k dostání, ale určitě brzy bude a vy budete s mojí minirecenzí o krok napřed, protože už teď ho zbožňuju a vřele doporučuju! A to balení je rozkošné.
Dále si beru svůj denní krém od Balea, který jsem vám už dříve recenzovala. Po delším používání jsem stále stejně spokojená jako zezačátku a hodlám si ho koupit znovu. Ale co mě velmi překvapilo, a zároveň mi teď dělá všude společníka, je balíček vlhčených ubrousků stejné značky. Nejen, že ubrousky dokonale voní grapefruitem, ale jsou opravdu k nezaplacení (malé balení stojí 29 Kč a velké 39 Kč), co se funkčnosti týče (tenhle slovní obrat zní asi divně, ale nevím, jak to lépe popsat :-D), nedávno jsem s jedním jediným ubrouskem dokonale odlíčila celý večerní makeup. Jsou jemné a nedráždí pokožku jako to má většina ubrousků ve zvyku. Navíc je balení maličké a tím pádem se hodí na cestování.
Jednou z věcí, kterou jsem sehnala včera na poslední chvíli v LUSH (ano, také jsme se s Džejem účastnili těch obřích nákupů, moc nechápu, jak mě mohl donutit, ale stalo se) je Tea Tree Water. Konečně ji po dlouhé době neměli vyprodanou! Koupila jsem si malou, protože, přiznejme si, větší balení = větší cena. Ale zas je výhoda, že se hodí na cestování. Co vlastně tahle zázračná voda má za účinky? Krásně zklidňuje pleť, příjemně voní, ale hlavně je to jedna z malá věcí a troufám si možná i říct, že jediná, která mi zabírá na akné. Teď v poslední době se mi pleť vážně docela zhoršila, takže já se jen modlím, aby mě tohle zachránilo.
Z dekorativní kosmetiky jsem si zabalila v první řadě makeup od Essence Stay All Day 16 h v odstínu 15. Mám pleť do olivova a tenhle odstín mi přesně sedí. Bohužel je makeup docela suchý, a tak je nutné se pod něj namazat nebo si dát nějakou mastnější podkladovou bázi, pokud trpíte na suché šupinky na obličeji. Jinak vám všechny tyto drobné nedokonalosti zvýrazní a stejně tak i vrásky. 16 hodin nevydrží samozřejmě ani náhodou, ale nějakých 6 určitě a po přepudrováních to docela jde i celý den.
Dále jsem si přibalila paletku Essence My Must Haves. Sestavila jsem si ji ze dvou očních stínů (Go GoldieBlack As A Berry), pudru na rty (Set The Stage) a trasparenčního pudru (Fix It Baby). Stíny jsou hodně pigmentované a v kombinaci s primerem pod oči I Love Stage, který si s sebou balím také (je naprosto skvělej), vydrží na víčku klidně celý den. Pudr na rty jsem použila několikrát také na oči, ale prubla jsem to a dala si ho i na rty. Ten efekt je docela hezký, rty zmatní, ale bohužel vysuší a pokud použijete vetší štětec, tak máte potom produkt i okolo rtů. Pudr je super. Zanechává menší vrstvu, když si ho dáte moc – na to pozor. Vydrží dlouho, hezky kryje a koupila bych si ho klidně znovu.
Poslední tři věci, které si s sebou balím do své krásné taštičky od Kipling je můj oblíbený EOS a balzám na rty ve tvaru Fanty. Včera jsem ho objevila v Sephoře a jsem z něj nadšená. Nejenom, že je cruelty free, ale navíc je super roztomilý a krásně voní po jahodové Fantě. Samozřejmě mi nesmí chybět lak na nehty Catrice. Nikdy jsem ho snad na cestách nepotřebovala, ale co kdyby náhodou, že? 😀
Od kosmetiky se přesuneme dál. A já vám jen v rychlosti ukážu věci, které mi na cestě do Amsterdamu nesmí chybět. Nedávno jsem vyhrála Polaroid a K O N E Č N Ě ho mohu použít! Na to se vážně těším. No a v neposlední řadě si beru knížku, kterou chci číst ve vlaku, protože cesta bude dlouhá. Jmenuje se Žert a je od mého oblíbeného autora Milana Kundery.
Jednou z věcí, která mi v Amsterdamu na podzim rozhodně nesmí chybět, jsou svetry. Vytvořila jsem k nim takovou menší inspiraci, kde se dozvíte, jak je kombinovat a s čím a jaký svetr by měl mít ve skříni každý. Tak se určitě mrkněte. 🙂

Snad na vás článek nebyl moc dlouhý a já se budu těšit u dalšího. Sledujte můj Instagram, aby vám neuniklo nic z našeho výletu, protože tam budu přidávat fotky a instastories a napište mi do komentářů, jestli jsem si s sebou třeba nezapomněla něco zabalit a případně, co si balíte vy.

Zdroj fotek: vlastní galerie

Trip to AMSTERDAM #2 – Kde budeme bydlet?

Už víte, jakým způsobem budeme do Amsterdamu cestovat, ale teď vás jistě napadá otázka, kde a jak budeme bydlet. Myslíte si, že jsme zvolili penzion nebo dokonce hotel? O všem vám napíšu o něco níže. Těším se na vaše komentáře. Minule jste mě moc potěšili a jsem ráda, že je odezva pozitivní, a že vás tahle série baví. Teď, když tak přemýšlím… To je vlastně moje úplně první série článků. Takže super! Taky nemusela být odezva žádná. 😀
V první řadě jsme samozřejmě chtěli bydlet v hotelu. Těch je v Amsterdamu opravdu požehnaně. Hledali jsme na Trivagu a na Booking.com, kde se i vy můžete přesvědčit jakým množstvím ubytovacích zařízení se Amsterdam pyšní. Cenově by to nebylo ani moc náročné, ale je tu několik aspektů, které by měl hotel, ve kterém bychom se ubytovali, splňovat. A to bohužel všechno vyšlo dráž.
V centru se dal sehnat pokoj za “pár šupů”, ale místo manželské postele měli pouze palandy. Sociální zařízení bylo společné s ostatními hosty, a mám takový dojem, že nebyla na pokoji ani lednička. Tomu jsem moc nerozuměla. Pokud je v názvu hotel, tak bych uvítala alespoň vlastní toaletu a obyčejný sprchový kout.
Pokud šlo o hotely, které měly pokoje normální (s dvoulůžkem a vlastními sociálkami) a za příznivé ceny, tak bohužel byly daleko od centra. A tak jsme už byli blízko k tomu to překousnout, kliknout myší a objednat si hotel vzdálený dvacet minut tramvají. Známý nás ale na poslední chvíli upozornil na existenci Airbnb.
A tak jsme začli hledat tam. Jedná se o krátkodobé pronajmutí pokoje, bytu nebo dokonce celého domu od místních. Ceny jsou nižší než dáte za hotel a komfortně jste na tom lépe. V centru, hezkém prostředí a s majiteli, kteří jsou ochotni vám poradit, kam se třeba stojí za to podívat. Celková cena pronajmutého pokoje, pro dvě osoby, na tři noci byla 6 400 korun včetně poplatku městu a za úklid.
Poslední noc našeho pobytu jsme se rozhodli strávit v ulicích centra města. Vlak nám odjíždí okolo páté ráno a tak bylo zbytečné si další noc připlácet, jelikož bychom toho asi moc stejně nenaspali. Snad to vydržíme, být vzhůru takhle dlouho. Držte nám palce. 🙂
Ještě mám pro vás menší informaci, tedy zejména pro ty z vás, kteří holdujete módě. Založila jsem si profil na Modio.cz, kde můžete sledová mé módní inspirace. 🙂 Jedna z nich už je na světě. Tak ať se vám líbí!
Zdroj obrázku: vlastní galerie

TRIP TO AMSTERDAM #1 – vybíráme cestu

S Džejem jsme se rozhodli, že se podíváme do nějaké evropské metropole. Místo opalovačky u moře, strávíme naši první společnou dovolenou poznáváním nového místa/města. Ani jsme se nějak moc nedohadovali a shodli se, že bychom oba rádi navštívili Amsterdam. Jedeme 18. září a vracíme se 22. září. Pro někoho je to hlavně město, kde je legální hulit trávu s čímž jsou spojené coffee shopy a červená ulička, ale já v Amsterdamu třeba vidím jedno z nejneotřelejších měst. Tolik ikonických věcí a činností snad nemá žádné město – cyklistika, tulipány, mlýny, kanály, a to nemluvím o množství památek a míst, které stojí za to vidět. O všem vám budu vyprávět, jo? 🙂
A s volbou města se kolotoč vybírání teprve pomalu roztáčí. Dalším celkem podstatným prvkem, který jsme museli vyřešit při skládání puzzlíků naší dovči, byla cesta. Teď přesně nevím, ale mám za to, že jsme chtěli prapůvodně jet autem (my už o Amsterdamu mluvíme půl roku, tak se omlouvám, že si tohle nepamatuju přesně), ale (a teď budu počítat cestu z Prahy, aby to bylo objektivní) do Amsterdamu je to přes 870 kilometrů. Minimálně 10 hodin jízdy. Benzín by tam i zpět stál asi 5 500 korun. K tomu jsme pak už ani nepřipočítávali dálniční známky, parkovné a další nezbytnosti, se kterými se musí počítat, když se jede autem.
Další alternativou, která v podstatě i vyšla nejlevněji bylo letadlo. Nejlevnější letenka na jednoho tam i zpět vyšla na 2 200 korun (hledali jsme třeba tady a tady). Let zabere nejméně času, a to je super právě proto, že máte dostatečnou rezervu na to, si prohlédnout ještě město po příletu a v den odletu (samozřejmě, když vám lety časově vyjdou tam třeba ráno a zpět večer). Pak jsme si ale k letence připočítali zavazadlo a cena se hned o skoro 2 000 zvedla (k tomu jen podotknu, že se let vyplatí, když se jedná o delší pobyt). A když jsme pak přemýšleli nad tím, že musíme být na letišti o dvě hodiny dřív, s tím, že od nás z domova cesta trvá také dvě hodiny, skoro dvě hodiny trvá let a pak bychom se museli ještě dostat z letiště do centra (což taky něco stojí), tak by to časově vyšlo skoro stejně jako auto a jako…
Vlak. Nakonec jedeme vlakem. Jede přímo z našeho města. Tudíž na nádraží pojedeme dvacet minut a můžeme jet. Kufrů si taky můžeme vzít kolik chceme. A cesta trvá 9 hodin s jedním hodinovým přestupem v Berlíně. To mě osobně teda nevadí. Ráda si tam třeba sednu na kafe nebo se mrknu po okolí. No a další výhodou je, že nádraží je v Amsterdamu přímo v centru města. Celkově nás vlak vyšel na 5 700 korun.
Pokud ještě uvažujete nad autobusem, tak ano je nejlevnější, ale nejméně komfortní a cesta trvá neskutečných 16 hodin. A když si vzpomenu na to, že jsme jeli do Chorvatska minulý rok místo deseti hodin nějakých patnáct, tak mě mrazí. A další alternativou je spolujízda, ale to už je hodně na uvážení každého z vás. Osobně si neumím představit, že jedu takovou dálku s někým cizím, a ještě v autě, kde by nás bylo pět.

Teď jsme u výběru ubytování, takže další článek je jasný. 🙂 Líbí se vám tento koncept článků? Napište mi, ráda si vaše komentáře přečtu. 🙂Zdroj fotky: vlastní galerie

Jak si naplánovat články na 1 rok dopředu za 1 den?

jak naplánovat články na blog

Stalo se vám, že jste měli kreativní krizi? Nebo ji máte zrovna teď a nějaký nápad na článek by se vám hodil? Tak to jste na správném místě. V tomto článku vám poradím, jak si naplánovat články na 1 rok dopředu za pouhý 1 den. Jste připraveni? Tak jdeme na to! 🙂

Ahoj, vítejte zpět na mém blogu. Pokud jste tu noví, budu moc ráda, když mě podpoříte svým sledováním či palcem nahoru na InstagramuFacebooku a Pinterestu. 🙂

Nápady si zapište

Inspirativní krize může potkat každého z nás. Proto je dobré mít pár článků připravených pro případ nouze. Některé si můžete napsat dopředu, když by vás přepadla i krize psací. U jiných si můžete zapsat jen témata a ty další si rozepsat alespoň v pár bodech. Na to skvěle poslouží nějaký notes nebo sešit. Sama jeden takový mám a většinou ho nosím pořád při sobě, protože inspirace číhá na každém rohu. Pokud jste spíše adaptovaní na elektroniku, tak si stáhněte nějaký plánovač například Evernote, Wunderlist nebo Todoist.

tuna času + málo nápadů = #summerbrain

Každý měsíc se něco děje – sezónní témata

Dost vám může pomoct napsat si jen měsíce v roce. V každém měsíci se něco děje. Leden může sloužit pro seberealizaci a seberozvoj, únor můžete využít k napsání článku o Valentýnu (proč ho slavíte nebo neslavíte), březen toho také nabízí hodně – MDŽ, den poezie, den vody. V každém měsíci se najde něco, o čem můžete svým čtenářům napsat a nevypadnout tak zbytečně ze zaběhnuté pravidelnosti, která je důležitou součástí blogování, pokud ho berete alespoň trochu vážně. 🙂

Vytvořte si série

Cestujete? Napište sérii o místě, kam se chystáte, co si balíte, zajímavé tipy, kde sehnat letenky a nakonec jaké to tam vlastně bylo. Nemusíte všechno nacpat do jednoho článku, ale můžete si to pěkně rozdělit a o každém tématu se rozepsat o něco více. To samé můžete udělat, pokud cvičíte, vaříte, čtete. Je to jen na vás. Sérii můžete vytvořit prakticky na jakékoli téma.

Série – TRIP TO AMSTERDAM

Experimentujte

Dočetli jste se, že pití zeleného čaje přispívá k lepšímu trávení, pohodě a ještě dokáže zatočit s akné? Vyzkoušejte to na vlastní kůži. Stanovte si dobu, po kterou budete sledovat změny a pravidelně si v intervalech několika dní zapisujte, jak se cítíte, co to s vámi dělá a podobně. Konečné vyhodnocení sdělte svým čtenářům. Článek bude zajímavější už jen proto, že jste to sami zkusili a můžete se o nové “vědomosti” podělit z první ruky.

Inspirujte se

Na Facebooku, Pinterestu, Instagramu i YouTube jsou různé tipy na články. Na Facebooku se můžete přidat do skupin, kam jiní blogeři vkládají své články. Skvělé jsou Blogeři a blogerky a Bloggers RE. Pinterest nabízí řadu článků s tipy přímo na neotřelá, ale i celkem zaběhlá témata. Například 115 Blog Post Ideas. Instagram je jedna velká galerie plná inspirace. Sledujte blogery a blogerky ze zahraničí a uvidíte, že se vám témata na články nabídnou samy.

Nezapomeňte, že úspěchu nedosáhnete kopírováním! 🙂

Shrnutí
  • Nápady si zapisujte. Ať už v papírové nebo elektronické podobě. Bude se vám to hodit. 🙂
  • Postupujte po měsících. V každém z nich se jistě něco děje. Třeba vaše narozeniny.
  • Pište série. Nejenže se vám z jednoho sáhodlouhého článku vytvoří hned několik, ale zároveň zaženete inspirativní krizi.
  • Zkuste experimentovat. Vyzkoušejte si na vlastní kůži něco zajímavého a potom se o to podělte s ostatními.
  • Nekopírujte, ale inspirujte se. Na sociálních sítích je to nejjednodušší, ale inspirace čeká i venku.
  • Nakonec si vytvořte plán. Spočítejte si kolik v průměru napíšete ročně článků a pokuste se vymyslet tolik nápadů.

Pomohl vám tento článek nebo máte také nějaký vlastní tip jak se vyhnout inspirativní krizi? Podělte se dole v komentářích i s ostatními. 🙂

Zdroj fotek: vlastní galerie

 

Vzpomínky z cest #1

Náš výhled v Amsterdamu. Tahle vzpomínka pro mě znamená hodně, protože byla pořízená poslední den v našem přechodném bydlišti. ♥

Zdravím vás zpátky na mém blogu, a pokud jste tu noví, tak mě nezapomeňte sledovat na mém InstagramuFacebooku a Pinterestu, aby vám nic neuniklo. 🙂

Tento článek je, přiznám se, hodně spontánní, ale zároveň se divím, že mě to nenapadlo už dřív. Často si projíždím fotky z míst, kam jsem se podívala a připomínám si tak, jak krásně mi všude pokaždé bylo. Cestování je jedna z mála věcí, která mě dokáže udělat šťastnou nejen po dobu nějakého mého pobytu v zahraničí, ale pokaždé čerpám ze svých vzpomínek ještě dlouho po návratu a cítím se díky tomu šťastná, i když chodím do školy nebo do práce a celkově dělám méně příjemné věci. Myšlenkami se hodím zpátky a všechny nepříjemné činnosti jsou rázem o dost snesitelnější. Vybrala jsem mé nejoblíbenější fotky, které si prohlížím nejraději a nejvíc ve mě tyto pocity evokují.

TRIP TO AMSTERDAM #4 – CESTA, UBYTOVÁNÍ, ZÁŽITKY…

Nevím, jestli tahle fotka vůbec potřebuje komentář. Prostě jí mám ráda. ♥

Cesta ze skanzenu Zaanse Schans, kde to bylo dech beroucí, a navíc všude voněla čokoláda. 🙂

Fotka z mých 21 narozenin. Opět z Holandska. Budu se už asi opakovat, ale tenhle den byl prostě můj nejlepší v životě! Moře, mušle, nekonečná pláž a odrzlí racci v patách. 😀

Poslední fotka z Amsterdamu. Naše dobrodružství končí, ale vlastně… ne tak docela. 🙂

BERLÍN 2017

Berlín mě sice neoslovil ani při mé druhé návštěvě, ale i tak jsem si v něm našla místečko, které se mi líbilo.

To místo je Vítězný sloup, který můžete vidět za námi. Na výhled z něj nikdy nezapomenu. ♥

MNICHOV 2018

Zatímco Berlín trošku pokulhává, Mnichov si mé srdce získal hned po vystoupení z metra. Architektura, která není tolik poznamenaná válkou, se dá srovnávat s Vídní. Škoda, že nemůžu najít fotky z minulého léta, kdy jsem jí navštívila, pro srovnání.

Asi hodně z vás zarazí, proč se mezi mými vzpomínkami objevila fotka stojící kolony a baráků. Máte rádi západy Slunce? Já je miluju. V Mnichově jsem viděla jeden z nejkrásnějších a kousek z něj jsem zachytila právě na této fotce. 🙂

A kam se podívám příště? Na konci srpna jedeme s babičkou do Dánska a Švédska. Určitě se můžete těšit na článek. Nikdy jsem na severu nebyla, a jak mě už znáte, je vám jasné, že jsem neskutečně natěšená, protože miluju poznávání nových míst.

A kam se chystáte o prázdninách vy? 

PS: Konečně jsem našla úpravu fotek, která mi vyhovuje. Zajímalo by mě, jestli se vám líbí. Budu se těšit na vaše komentáře!

Zdroj fotek: vlastní galerie

Je důležité mít niche a co to vlastně znamená?

niche

Než si začnete říkat, proč jako píšu do nadpisu niche, pro někoho třeba úplně neznáme slovo, ale každopádně pro všechny cizojazyčné slovo, tak počkejte! Ne, nestala se ze mě ta rádoby anglicky mluvící osoba, používající v každé druhé větě anglické slůvko. Ve skutečnosti niche ani není anglické slovo. Pochází z italštiny (já teda myslela, že z francouzštiny, ale alespoň jsem se něco nového naučila). A co tedy znamená, ptáte se? Jo, tak to by mě také zajímalo. Objevují se totiž překlady jako: výklenek, specifický, segment trhu, skulina… Ale konkrétně v blogovém světe to znamená jednotné téma blogu. Takže už chápete, proč jsem něco tak dlouhého nepsala do nadpisu?

Je důležité mít niche a co to vlastně znamená?

A to o čem se tu dnes spolu budeme bavit, je, jestli je dobré a nutné mít jednotné téma, čili jediné téma, o kterém je blog nebo je to vlastně úplně jedno. Všude se totiž dočteme a doslechneme, že nejčastější chybou bloggerů je, že nemají blog právě jen na jedno téma. Ať už je to kosmetika, cestování, bujo nebo třeba blog o blogování. Čtenář je prý pak zmatený, neví, co má očekávat a blog ho nakonec přestane bavit.

niche

Vyhledávače

A dokonce může údajně přestat bavit i vyhledávače. Ty jsou pro blogy, které se točí jen okolo jednoho tématu a postrkují tak tyto stránky do popředí, kdežto stránky, kde člověk nenajde pouze jen tu jedinou věc, odsunuje. A ano, je to logické. Pokud totiž bude někdo vyhledávat například Amsterdam (záměrně jsem vybrala tohle město, protože jsem o něm sama psala několik článků), tak je jasné, že blog, který bude pouze o Amsterdamu (tudíž na počet slov dané stránky zazní Amsterdam víckrát než na počet mého blogu, kde můžete číst i tento článek), bude mít přednost před jinými blogy, které se o něm zmínily, ale dále jsou na nich i jiná témata.

Jenže i tady je malá skulinka, jak se to dá obejít. Samozřejmě, pokud váš článek (opět pro příklad) o Amsterdamu je navštěvovaný třeba díky Facebooku, kde jste ho sdíleli, má hodně hitů (kliknutí) a lidé s ním hodně manipulují (sdílejí ho), tak se dostane do popředí. A vyhledávači je fuk, jestli jste jinak psali recepty. Navíc můžete odkazy na tyto články dávat do jiných článků, které se týkají podobného tématu. Já jsem ho tu na ukázku také označila.

niche

Čtenáři

A jak je to tedy s těmi čtenáři? Na to jsem se ptala přímo vás na Instagramu. Do mého průzkumu se zapojilo přes 100 lidí. S tím už se dá pracovat. Ptala jsem se na několik otázek, tak si je tu společně rozebereme.

  1. Blog, který se věnuje jen jednomu tématu je méně osobitý nebo více osobitý?

    V této otázce se názory dost lišily. Jedna polovina odpověděla, že blog, který se věnuje pouze jednomu tématu je více osobitý a druhá polovina odpověděla, že je méně osobitý. Já jsem ještě otázku více specifikovala a dodala jsem, že mi jde o to, jestli se o životě bloggera dozvíme víc. Upřímně sleduji pár blogů, které jsou pouze na jedno téma. Sleduji je dlouho. Přijde mi, že většina autorů svůj život odhaluje po kousíčkách, takže je možné, že některým čtenářům může přijít blog více osobitý. Možné je, že jim přijde více osobitý, co se týče stylu psaní a fotek, což je pro právě tohoto blogera osobité a slouží jako jeho podpis, nálepka.

  2. Je osobitost důležitá?

    Tady se shodli téměř všichni respondenti na tom, že osobitost pro ně důležitá je. Chtějí o blogerovi vědět, co dělá ve volném čase, nahlédnout do zákulisí jeho každodenního života, vidět fotky z práce, ze školy, z domova… A to si myslím, že blogger, který se věnuje pouze jednomu tématu, nemůže čtenáři vždycky předat, protože potom už by nepsal jen o jednom tématu. Je jasné, že se to dá do některých témat zahrnout. Ovšem padly i názory, že takový food blogger by se měl držet primárně vařečky. Pokud začne z ničeho nic psát o něčem jiném, tak se to jednou překousnout dá, ale když se to u něj objeví víckrát, už od něj čtenáři utíkají. Food blogy to mají hold těžké.

    “Food blogger by se měl držet vařečky”, tvrdí čtenáři blogů.

  3. Přestanete sledovat blog, pokud se už nezabývá jen jedním tématem?

    Opět se téměř všichni shodli na tom, že to nevadí. Ovšem znovu musím zmínit food bloggery, u kterých se to lidem moc nelíbí. Takže pokud píšete například jen o kosmetice a zahrnete občas do svého obsahu i bytové doplňky, outfity nebo nějaké recepty, tak to ničemu nevadí a možná, že vám to naopak dosah zvýší. Váš blog bude čtenější. Možná ale bude lepší se předem zeptat čtenářů, jak by na změnu vašeho zaměření reagovali.

  4. Raději blog zaměřený na jedno téma nebo více témat?

    Jednohlasně se čtenářům více zamlouvá více témat. Pokud tedy přemýšlíte, že se od všeho distancujete a začnete psát jen o jedné věci, tak se raději zamyslete, jestli by to váš blog nezničilo. Upřímně i já jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych témata trochu zkrouhla, ale po těchto anketách je mi jasné, že čtenáři vyhledávají různorodost.

Co z toho vyplývá?

Mít niche je důležité, pokud máte například svůj e-shop, ke kterému navíc píšete blog. Bylo by asi divné psát články o vaší dovolené, když máte obchod s kabelkami. Maximálně se můžete zmínit o tom, že vaše kabelka se byla podívat u moře, ale rozhodně asi nebude košér psát, které pláže doporučujete.

My se tu dnes bavíme o blogu. Takže pokud nemáte jednotné téma blogu, nevadí. Až příště budete číst, že je to špatně, vzpomeňte si na můj článek. Ani vyhledávače ani čtenáři primárně nevyhledávají téma jen o jedné věci. Samozřejmě se najdou výjimky, ale my chceme, aby naše blogy lidé četli v co možná největším množství. Chceme jim něco přinést. Ať už je chceme pobavit, informovat či něco doporučit, něco je naučit nebo jim ukázat, co se nám momentálně líbí, tak budujeme komunitu a pro tu píšeme.

Závěrem

Pokud ale máte blog třeba jen o kosmetice, jen o cestování… a teď se chytáte za hlavu, tak nezoufejte. Já mám takový pocit, že každý máme své niche. I když píšeme jen o jedné věci nebo píšeme, co nás zrovna napadne. Nejdůležitější stále je, aby nás to bavilo a naplňovalo. Aby pro nás blog nebyl povinností, ale únikem od reality. Náš svět. Na to nezapomínejte. 🙂

Zdroj fotek: pixabay

 

Budapešť 2018

Budapešť

Myslím, že jste určitě na mém Instagramu nepřehlédli, že jsem byla v Budapešti. Jeli jsme tam s přítelem na prodloužený víkend. Těsně před školou. Přesně v tomhle termínu jsme vyrazili minulý rok do Amsterdamu. 🙂 Je fajn jet někam na samém sklonku prázdnin, protože se takhle dá hezky s volnem rozloučit. Stinnou stránkou je, že se mi do školy a do práce chtělo o to míň. 😀 Budapešť je dech beroucí město s krásnou architekturou, kavárnami snad i v té nejzapadlejší uličce a impozantními památkami.

Budapešť
Památky

Hlavním důvodem, proč jsme se do Budapešti vydali, byly jednoznačně památky. Na ně je město bohaté, podobně jako naše Praha. Ovšem většina budov byla postavena na konci 19. století. Nejsou tedy tak staré jako ty pražské. Město je opravdu neobyčejně krásné. Není divu, že některé jeho části jsou zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Konkrétně Budínský hrad, Andrássyho třída a obě nábřeží Dunaje (pod hradem a okolo parlamentu).

Budínský hrad

Pokud se rozhodnete Budapešť navštívit, rozhodně nesmíte vynechat Budínský hrad, ze kterého je výhled na celé město. Je postaven v gotickém stylu, ale jelikož v 16. století chátral, v 17. století byl zničen, později opraven a pak v roce 1944 opět zničen a opět opraven (divoká historie ve zkratce), prolíná se v něm i barokní a renesanční architektura.

Budapešť

Parlament Országház

Asi nejznámější budovou, dokonce známější než je sám hrad, je jednoznačně budova parlamentu Országház. Není symbolem jen samotné Budapešti, ale i celého Maďarska. Dokončen byl v roce 1904 i přesto se ale řadí k nejstarším vládním budovám v Evropě. Večer je nádherně osvícený a přes den se můžete hodiny kochat jeho rozmanitou architekturou. My jsme se k budově neustále vraceli a dívali se na ní. Podle mého názoru je to jedna z nejkrásnějších budov v Evropě. Možná i nejkrásnější. 🙂

Budapešť

Most Szénchenyi Lánchíd

Széchenyi Lánchíd je v překladu Szénchenyiho řetězový most. Je pojmenován po hraběti Ištvánu Szénchenyi, který ho navrhl. Ve skutečnosti je most visutý. Spojuje dvě historické části města Budín a Pešť. Je to nejstarší most, který v Budapešti přes Dunaj vede. Stejně jako Oszágház je v noci nádherně osvícený.

Budapešť

Bazilika svatého Štěpána

Další neochvějně známou budovou v Budapešti je Bazilika svatého Štěpána. Je to nejvýznamnější duchovní stavba v Maďarsku postavena v neoklasicistním slohu. Prostory jsou obrovské a na můj vkus přezdobené, ale to je u staveb podobného stylu zvykem. Impozantnější je rozhodně budova zvenčí, protože je krásně symetrická a vypadá jako koruna Andrássyho třídy.

Budapešť

Budapešť

Budapešť

Markétin park

Za zmínku také stojí Markétin park, který se rozprostírá na ostrově uprostřed Dunaje. Dominantou parku je zpívající (a večer i svítící) fontána. Dále nesmíte vynechat Gellértovu horu, několikrát zmiňovanou Andrássyho třídu a trhy. Tam je sice množství lidí a nic zajímavého si nekoupíte, každopádně jsou minimálně prostory zajímavé a pro trhy neobvyklé. 🙂

Budapešť

Gellértovy lázně

Gellértovy lázně a všeobecně lázně, které jsou v Budapešti, se dají brát jako památka. Gellértovy lázně se nachází v nádherné secesní budově. Uvnitř se můžete ponořit do spousty bazénů (i venkovních), lázní různých teplot, zajít do páry nebo do sauny, využít služby masérů a nespočet dalších věcí. Při relaxaci v bazénu se vaše oči jen tak neodtrhnou od nádherných prostor, zdobených sloupů, soch, fontán… Římské lázně jsou výjimečné tím, že jsou propracované do posledního detailu. Pobyt v nich vás pohladí jak fyzicky tak psychicky.

Budapešť

Budapešť

Budapešť

Budapešť Eye

Úplnou náhodou jsme v den mých narozenin zabloudili k ruskému kolu s názvem Budapešť Eye. Samozřejmě jsem ho chtěla navštívit a přítel se mi podvolil – ty narozeniny, žejo! 😀 A nakonec se projížďka snad líbila víc jemu než mě. Výhled byl samozřejmě úžasný a na celou Budapešť. Projížďka trvala asi 7 minut, což mi přišlo docela dost. 🙂 Rozhodně vám projížďku doporučuji. Je to takové hezké oživení návštěvy města.

Budapešť

Budapešť

Výstava Fridy Kahlo

Tahle výstava bohužel 4. listopadu končí. Kdo by se do té doby měl v plánu do Budapešti podívat, určitě tuhle výstavu nevynechte. Frida má muzeum až v Mexiku a tam se člověk jen tak nepodívá. Je to jedna z mála šancí, kdy můžete obdivovat její obrazy. Navíc je výstava moc hezky uspořádaná, po zdech se mimo jejích obrazů objevují její citáty, životopis, fotografie… Je to super zážitek a rozhodně vám doporučuji výstavu všemi deseti.

Budapešť

Budapešť

Kavárny

Kaváren i restaurací je v Budapešti požehnaně. Za sebe vám mohu doporučit kočičí kavárnu Cat Cafe. Je obrovská, kočiček v ní žije kolem 20. Máte možnost využít celý jeden pokoj s různými kočičími hračkami a nebo jen tak posedět, dát si výbornou kávu a zákusek a počkat, až nějaká číča přijde sama.

Budapešť

Budapešť

Další naprosto bombová kavárna byla The Donut Library. Místo, kde se setkává káva, donuty a knihy. Prostory kavárny byly strašně příjemné. Všechno mi přišlo blogerské. 😀 Nemůžu si pomoct. A donuty byly bezkonkurenční. Můžu říct, že ani já a ani přítel jsme lepší nejedli. Pokud tedy budete mít chuť na něco sladkého, tak určitě jděte sem. 🙂

Budapešť

Budapešť

Budapešť nás opravdu bavila. Nebyli jsme v ní poprvé. Těším se, až se budu zase procházet těmi krásnými uličkami a obdivovat architekturu. ♥

Mohlo by vás také zajímat:

Berlín 2017

Mnichov 2018

Zdroj fotek: vlastní galerie

Hřejivý sever #2 – První kroky po Skandinávii. Kodaň

hřejivý sever kodaň

Po dlouhé cestě autobusem, několika přestávkách na benzínkách a cestě trajektem jsme se konečně dostali k prvnímu bodu našeho programu. Do Kodaně. Hrozně jsem se do Kodaně těšila, ale měla jsem upřímně celkem zkreslené představy. Jelikož miluji překvapení, většinou si o místech, kam jedu, moc nezjišťuji. V mé hlavě se tedy krčila Malá mořská víla a krásná architektura. Kodaň pro mě však byla velkou neznámou.

hřejivý sever kodaň

Naše první krůčky spěšně vedly do Nyhavnu. Tam jsme nasedli do lodičky a poprvé mě tu potkal takový nešvar. Srovnávání. Kodaň je až nápadně podobná Amsterdamu, kde jsem byla minulý rok. Architektura, malebné mosty, kanály… Stejně tak i naše loď, kterou jsme se plavili. V Amsteramu to byla stejná loď s tím rozdílem, že byly sedačky rozmístěny po dvou vlevo i vpravo a uprostřed odděleny uličkou. V Kodani byly sedačky po každé straně po čtyřech. Takže jsme se s babičkou modlily, abychom seděli u “okýnka”, abychom něco viděly. Navíc loď v Amsterdamu byla zastřešená a v Kodani ne. Bohužel byly přeháňky, takže jsme vytahovaly deštníky a s tím místem, které tam (ne)bylo si to asi dovedete představit.  Výklad byl jak v angličtině tak v češtině. To bylo oproti Amsterdamu plus, ale měli jsme zaplaceného průvodce, takže to bylo žádoucí.

hřejivý sever kodaň

Tohle je prý nejkrásnější fotka, kterou si můžete z Kodaně odvést. Věž kostela Church of Our Saviour. Strom, který je na fotce také zachycen má své vlastní webové stránky, protože většina lidí nestihne vyfotit věž, ale mají pouze strom. 😀

Plavili jsme se nejprve kanály v hlavní části Nyhavn, kde je nádherná architektura. Malebné barevné domečky lemované houseboaty jsou jako z nějakého pohledu, který vám přijde poštou z velké dálky. Přitom Dánsko není zase tak vzdálené a dá se tam v pohodě dojet i autem. V této části se také nacházel dům H. Ch. Andersena (Vidíte? To nešlo neporovávat. V Amsterdamu je zase dům Anny Frank :-D). Potom jsme se dostali na moře. Prohlídli jsme si Copenhagen Opera House. Zrovna se tam konala soutěž od Red Bullu ve skoku do vody přímo z budovy Opery. Také jsme se plavili okolo samostatného státu Christiánie, což je polonezávislá komuna, která vznikla v 70. letech minulého století. Má okolo osmi set obyvatel, používá vlastní měnu, má vlastní školský systém a můžete tam legálně koupit marihuanu.

hřejivý sever kodaň

Čtvrť Nyhavn byla dříve chudinskou čtvrtí, ale jak tomu už bývá zvykem, dnes je to jedna z nejdražších lokací k bydlení v celé Kodani.

Naše plavba skončila opět v Nyhavnu a následovala prohlídka města. Nechyběla zastávka u Dánského královského paláce Amalienborg a samozřejmě ani u pověstné Malé mořské víly. Tam bylo tak neskutečné množství lidí, že se až divím, že mám fotku. 😀 Díky babi, že jsi mě přemluvila!

hřejivý sever kodaň

Amalienborg je nádherná rokoková stavba. Slouží jako zimní sídlo královně Markétě II. a její rodině. Mimochodem byla doma, což dokazuje vztyčená dánská vlajka. 🙂

hřejivý sever kodaň

Po poslední zastávce jsme odjeli do Švédska a zpátky do Kodaně jsme se vrátili poslední den. Původně jsme měli mít na výběr mezi prohlídkou muzea známého pivovaru Carlsberg nebo rozchodem v centru Kodaně. Na výběr jsme nedostali a tak jsme se ocitli před pivovarem, který byl celý v centru dění právě probíhající rekonstrukce. Na jednu stranu mě to mrzí, ale na tu druhou jsem zjistila, že Kodaň je hezká pouze v její hlavní části. Zbytek je špinavý, celé čtvrti obývají přistěhovalci a to zejména muslimové. Člověk by si skoro myslel, že je někde v Turecku.

hřejivý sever kodaň

hřejivý sever kodaň

Můj konečný názor na Kodaň je následující. Město určitě stojí za návštěvu. Stačí vám na její prohlídku jeden maximálně dva dny. Centrum, kde se nachází i většina památek není tak velké, aby se nedalo projít za tak krátký čas. Zbytek města na mě bohužel neudělal takový dojem. Jsem ale ráda, že jsem měla možnost vidět i tu hezkou část, která na mě udělala dojem a zanechala ve mně spoustu krásných vzpomínek. 🙂

Mohlo by vás také zajímat:

Hřejivý sever #1 – Scandia Czech Tour recenze

Hřejivý sever #3 – Druhé největší jezero Švédska, Polkagris, ostrov Visingsö

Hřejivý sever #4 – Stockholm

Zdroj fotek: vlastní galerie 

Zkusila jsem make-up v prášku od Honeypie Minerals

honeypie minerals

Je to už dlouho, co jsem psala recenzi na kosmetiku, ale moc si teď žádná piplátka nekupuji. Vlastně jsem si nekoupila nic ani od Honeypie Minerals (o tom později). 😀 Snažím se spíš to, co doma mám dodělat a neustále hledám bezobalové alternativy. To je ovšem extrémní úkol. 😀 Jasně, můžu si objednat všechno na internetu, ale zaplatím minimálně jednou tolik. Od té doby, co jsem se začala zajímat o zero waste mám šílené výčitky svědomí z každičkého plastového obalu, pytlíku, lahve, kterou držím v ruce. Docela mě to stresuje. A tak jsem si řekla: “A dost. Terez, je hezký, že se snažíš udělat něco pro lepší ekologickou situaci, ale přece si nebudeš vyčítat každý kousek plastu. O tom tenhle koncept není. Zapomněla jsi odříct brčko? Potřebuješ okurku, ale jinak než zabalenou ji nemají? Chceš si koupit šampon za 16 korun místo 150?”

Jsou věci, na které je jeden člověk krátký. Finanční možnosti nemám neomezené a tak jsem udělala alespoň základní kroky. Nechci se tím neustále stresovat a ani vy byste neměli. Noste do obchodů své tašky, mějte vlastní kelímky na kafe a pití, kupte si věci místo z plastů z rozložitelných materiálů, ale nesnažte se svůj život žít na úkor bezodpado-obalové myšlenky, tak jako já. O tom to není. Je to o tom si uvědomit, že se dá žít i bez plastů, ale pokud si koupíte něco, na čem je obal, tak se za to nezabíjejte. Zkuste ho třeba použít znovu, pokud to půjde. 🙂

honeypie minerals

HONEYPIE MINERALS

A proč o tom mluvím? Oslovila jsem Britskou značku Honeypie Minerals, která vyrábí kosmetiku netestovanou na zvířatech, veganskou a z přírodních surovin bez přidaných chemických látek. Všechno mají v sypké podobě. A mně to hrozně zaujalo. Jenže. Veškerou kosmetiku mají bohužel v plastových kalíšcích. Hrozně dlouho jsem se rozmýšlela, jestli jim mám napsat a zkusit navázat spolupráci. Cruelty free kvalitní přírodní kosmetiky je málo a tak jsem jim nakonec napsala. Kalíšky se dají beztak použít znovu – třeba na krém na ruce. 🙂

Hádáte správně, na spolupráci jsme se domluvili. 🙂 Poslali mi makeup, tvářenku a stín na oči. Všechno jsem pečlivě vyzkoušela a přicházím s verdiktem. 😀 Vesměs asi kladným, ale já, prvotřídní hlupák, těší mě, co má bílý stůl, světlé (nebo černé) oblečení a v podstatě jsem všeobecně čuňas, jsem si samozřejmě neuvědomila, jakej bordel mi to všude spolu s mou nešikovností udělá. 😀

honeypie minerals

Makeup Golden Fair Foundation

Hodně mě překvapilo, že se dá udělat i makeup v sypké podobě. Samozřejmě tohle není jediná značka, která má sypký makeup, ale já jsem žádný zatím nezkusila. Nejprve jsem ho zkusila použít rovnou na pleť. Krytí bylo zanedbatelné a tak jsem byla dost zklamaná. Pokožku ale nevysušuje, jak jsem si nejprve myslela. Výdrž v tomto případě nebyla nic moc – léto, pocení… 😀 Ale dala jsem mu šanci a použila jsem ho na svůj Infinity makeup a ve větší vrstvě. Udělal krásný sametový finish. Výdrž byla super. Takže je to spíš takový pudr. Každopádně nejlepší pudr, který jsem zatím měla. 🙂

Tvářenka Candy Blusher

Hodně mě překvapila barvička. Tváří se světle růžové, ale ve větší vrstvě se ukáže krásná broskvová barva a dá se použít i místo bronzeru. Na nahaté líčení je naprosto ideální. Chytá se jak na sypký makeup, tak na tekutý. Výdrž je taky perfektní. Jediné mínus, jako u všech třech produktů je, že práší. S tím se dalo samozřejmě počítat, ale bohužel z toho produktu tak čtvrtku člověk vůbec nevyužije a to je, myslím, velké škoda.

Stín Mushroom Eyeshadow

Když jsem otevřela balíček a uviděla šedý matný stín, tak jsem měla hodně smíšené pocity. Není to zrovna barva, kterou bych používala běžně. Upřímně si ani nevzpomínám, že bych kdy šedivý stín měla. Akorát takové ty nekvalitní černé, které nebyly vůbec černé, ale šedé a dělaly fleky. Znáte? 😀 Měla jsem hned starost, jestli to nebude podobný případ. Stín je hodně světlounký, takže jsem ho musela použít ve větší vrstvě. Dala jsem ho na primer od Essence – I Love Stage. Tím, že je světlý, moc parády samostatně neudělá, ale zjistila jsem, že je perfektní na ztrácení. Neflekatí, jak jsem se obávala a vydrží toho poměrně dost. Odhaduji, že 6 hodin dá bez problému.

honeypie minerals

Shrnutí

Všechny produkty budu ráda používat. Pracuje se s nimi skvěle. Sice práší, ale pouze, když je nabírám na štětec. Při nanášení mi u stínu nic pod oko neopadalo. Oceňuji, že jsou netestované, veganské a přírodní. Mínus je obal, který je tedy plastový, ale jak už jsem psala, budu ho moci využít znovu. A teď mě napadlo, že se budou dát využít, i když se mi nějaký stín nebo tvářenka rozbijí, protože je v obalu “sítko”, kterým se dá nabrat přiměřené množství. Celkově tedy hodnotím kosmetiku kladně a klidně bych si pořídila i další produkty i proto, že se mi líbí myšlenka, kterou Honeypie prosazuje. Všechny výrobky jsou handmade a mají pomoci ženám s podtržením jejich přirozené krásy. 🙂

Zkusili byste něco od Honeypie Minerals? Máte zkušenost se sypkými produkty?

Zdroj fotek: vlastní galerie