Almara Soap – tělo, vlasy, obličej

almara soap

Před nedávnem mi od značky Almara Soap dorazil milý balíček plný ručně vyráběných mýdel. Byla by škoda se o nich nerozepsat a nepředat jejich poselství i vám. Nehledě na to, že se pomalu blíží Vánoce a tohle je rozhodně skvělý dárek. Třeba pro někoho, o kom víte, že má rád přírodní produkty, které o něj s láskou budou pečovat. Takže můžete potěšit maminky, babičky, ségry, ale klidně i tatínky, jelikož Almara Soap má ve své nabídce i pánská mýdla. 🙂

Tělo

Na tělo jsem si vybrala mýdlo z nabídky Fancy. Konkrétně Opojný zimolez. Produkty z kolekce Fancy jsou vhodné pro každého, kdo miluje mýdla a jejich nádhernou vůni, kterou zanechají po v koupelně. Já si ho dala mezi svetry, protože ta vůně je úžasná! Hodí se pro normální pokožku, ale mám za to, že když je produkt přírodní a navíc ručně vyráběný, neublíží nikomu. V Opojném zimolezu najdete samozřejmě zimolez, výtažky z nektarinek, třešní, jasmínu a růže a aroma je podtržené santalovým dřevem. Zkrátka, pokud milujete květinové vůně, tak bude tohle něco pro vás.

almara soap

Vlasy

Tuhý šampon Fresh Hair se ihned stal nedílnou součástí mé pečující kosmetiky. Jemně pění, vlasy nechává příjemně voňavé a jsou lesklé. Od jedné čtenářky jsem dostala takový tip. Pokud by vám nevyhovoval tuhý šampon a vlasy by po něm byly nepoddajné, tuhé a nebo mastné, po umytí šamponu vodou si ještě opláchněte vlasy jablečným octem. 🙂

Obličej

Na pokožku obličeje mám mýdlo Black As My Soul, které má za úkol bojovat s nedokonalostmi. Pokud tedy trpíte na akné, ucpané póry a jiné nešvary tenhle poklad ukrývající v sobě mimo jiné i aktivní uhlí, vám pleť hezky vyčistí. Já se musím přiznat, že mi lehce vysušuje pleť, ale jelikož mi jí vysušuje snad všechno, tak jsem zvyklá se hned mazat. Bohužel moje pleť je hned druhý den zase mastná – pokud máte smíšenou pleť, tak tyhle věčné boje asi znáte. Budu ráda, pokud mi do komentáře napíšete nějaký tip, který by mi válku pomohl vyhrát a pleť jsem měla jakž takž normální. 🙂

Pokud se vám článek líbil, budu ráda za vaši podporu na mém Instagramu a Facebooku.

Zdroj fotek: vlastní galerie 

 

Zkusila jsem make-up v prášku od Honeypie Minerals

honeypie minerals

Je to už dlouho, co jsem psala recenzi na kosmetiku, ale moc si teď žádná piplátka nekupuji. Vlastně jsem si nekoupila nic ani od Honeypie Minerals (o tom později). 😀 Snažím se spíš to, co doma mám dodělat a neustále hledám bezobalové alternativy. To je ovšem extrémní úkol. 😀 Jasně, můžu si objednat všechno na internetu, ale zaplatím minimálně jednou tolik. Od té doby, co jsem se začala zajímat o zero waste mám šílené výčitky svědomí z každičkého plastového obalu, pytlíku, lahve, kterou držím v ruce. Docela mě to stresuje. A tak jsem si řekla: “A dost. Terez, je hezký, že se snažíš udělat něco pro lepší ekologickou situaci, ale přece si nebudeš vyčítat každý kousek plastu. O tom tenhle koncept není. Zapomněla jsi odříct brčko? Potřebuješ okurku, ale jinak než zabalenou ji nemají? Chceš si koupit šampon za 16 korun místo 150?”

Jsou věci, na které je jeden člověk krátký. Finanční možnosti nemám neomezené a tak jsem udělala alespoň základní kroky. Nechci se tím neustále stresovat a ani vy byste neměli. Noste do obchodů své tašky, mějte vlastní kelímky na kafe a pití, kupte si věci místo z plastů z rozložitelných materiálů, ale nesnažte se svůj život žít na úkor bezodpado-obalové myšlenky, tak jako já. O tom to není. Je to o tom si uvědomit, že se dá žít i bez plastů, ale pokud si koupíte něco, na čem je obal, tak se za to nezabíjejte. Zkuste ho třeba použít znovu, pokud to půjde. 🙂

honeypie minerals

HONEYPIE MINERALS

A proč o tom mluvím? Oslovila jsem Britskou značku Honeypie Minerals, která vyrábí kosmetiku netestovanou na zvířatech, veganskou a z přírodních surovin bez přidaných chemických látek. Všechno mají v sypké podobě. A mně to hrozně zaujalo. Jenže. Veškerou kosmetiku mají bohužel v plastových kalíšcích. Hrozně dlouho jsem se rozmýšlela, jestli jim mám napsat a zkusit navázat spolupráci. Cruelty free kvalitní přírodní kosmetiky je málo a tak jsem jim nakonec napsala. Kalíšky se dají beztak použít znovu – třeba na krém na ruce. 🙂

Hádáte správně, na spolupráci jsme se domluvili. 🙂 Poslali mi makeup, tvářenku a stín na oči. Všechno jsem pečlivě vyzkoušela a přicházím s verdiktem. 😀 Vesměs asi kladným, ale já, prvotřídní hlupák, těší mě, co má bílý stůl, světlé (nebo černé) oblečení a v podstatě jsem všeobecně čuňas, jsem si samozřejmě neuvědomila, jakej bordel mi to všude spolu s mou nešikovností udělá. 😀

honeypie minerals

Makeup Golden Fair Foundation

Hodně mě překvapilo, že se dá udělat i makeup v sypké podobě. Samozřejmě tohle není jediná značka, která má sypký makeup, ale já jsem žádný zatím nezkusila. Nejprve jsem ho zkusila použít rovnou na pleť. Krytí bylo zanedbatelné a tak jsem byla dost zklamaná. Pokožku ale nevysušuje, jak jsem si nejprve myslela. Výdrž v tomto případě nebyla nic moc – léto, pocení… 😀 Ale dala jsem mu šanci a použila jsem ho na svůj Infinity makeup a ve větší vrstvě. Udělal krásný sametový finish. Výdrž byla super. Takže je to spíš takový pudr. Každopádně nejlepší pudr, který jsem zatím měla. 🙂

Tvářenka Candy Blusher

Hodně mě překvapila barvička. Tváří se světle růžové, ale ve větší vrstvě se ukáže krásná broskvová barva a dá se použít i místo bronzeru. Na nahaté líčení je naprosto ideální. Chytá se jak na sypký makeup, tak na tekutý. Výdrž je taky perfektní. Jediné mínus, jako u všech třech produktů je, že práší. S tím se dalo samozřejmě počítat, ale bohužel z toho produktu tak čtvrtku člověk vůbec nevyužije a to je, myslím, velké škoda.

Stín Mushroom Eyeshadow

Když jsem otevřela balíček a uviděla šedý matný stín, tak jsem měla hodně smíšené pocity. Není to zrovna barva, kterou bych používala běžně. Upřímně si ani nevzpomínám, že bych kdy šedivý stín měla. Akorát takové ty nekvalitní černé, které nebyly vůbec černé, ale šedé a dělaly fleky. Znáte? 😀 Měla jsem hned starost, jestli to nebude podobný případ. Stín je hodně světlounký, takže jsem ho musela použít ve větší vrstvě. Dala jsem ho na primer od Essence – I Love Stage. Tím, že je světlý, moc parády samostatně neudělá, ale zjistila jsem, že je perfektní na ztrácení. Neflekatí, jak jsem se obávala a vydrží toho poměrně dost. Odhaduji, že 6 hodin dá bez problému.

honeypie minerals

Shrnutí

Všechny produkty budu ráda používat. Pracuje se s nimi skvěle. Sice práší, ale pouze, když je nabírám na štětec. Při nanášení mi u stínu nic pod oko neopadalo. Oceňuji, že jsou netestované, veganské a přírodní. Mínus je obal, který je tedy plastový, ale jak už jsem psala, budu ho moci využít znovu. A teď mě napadlo, že se budou dát využít, i když se mi nějaký stín nebo tvářenka rozbijí, protože je v obalu “sítko”, kterým se dá nabrat přiměřené množství. Celkově tedy hodnotím kosmetiku kladně a klidně bych si pořídila i další produkty i proto, že se mi líbí myšlenka, kterou Honeypie prosazuje. Všechny výrobky jsou handmade a mají pomoci ženám s podtržením jejich přirozené krásy. 🙂

Zkusili byste něco od Honeypie Minerals? Máte zkušenost se sypkými produkty?

Zdroj fotek: vlastní galerie

Klamavé reklamy. Jak je to v bezobalovém světě doopravdy

klamavé reklamy

Netvrdím o sobě, že jsem naprosto bezodpadově žijící tvor, který se vyhýbá všem obalům velikým obloukem. Jednak proto, že žiju s přítelem, který si rád koupí třeba balenou vodu, než-li by si nalil skleničku kohoutkové (stále se ho snažím přesvědčit, aby to nedělal) a jednak, že jsou zkrátka věci, které bez obalu seženete jen těžko. Tím těžko myslím opravdu těžko a ne vůbec. Vemte si, že byste si rádi udělali, dejme tomu, rýži. Rýže je buď v krabici, kde najdete několik plastových pytlíčků s rýží nebo je v plastovém obalu jen tak (sypaná). Pokud u vás ji mají jen v papíře, tak to máte vyhrané, u nás ji nabízí pouze takto. Jistě, člověk si může zajít do bezobalového obchodu, ale pokud je od vás vzdálený 80 kilometrů (a ode mě teď fakt je, protože jsem na chalupě), tak si raději koupíte jednu z výše uvedených obalených variant.

Ahoj, vítejte zpět na mém blogu. Pokud jste tu noví, budu moc ráda, když mě podpoříte svým sledováním či palcem nahoru na InstagramuFacebooku a Pinterestu. 🙂

Takhle to funguje s velkým množstvím potravin nebo nápojů. V reklamě na Coca Colu vás nikdy z obrazovky nebudou ke koupi lákat s petkou v ruce (až na výjimku, kdy se na petkách objevovaly nápisy jako rodina, přátelství…). Toho si povšimněte. Ale zkoušeli jste někdy sehnat Coca Colu ve skle? Tu velkou třeba podle mě nemají ve skle vůbec. Tu nejmenší vám dají v restauracích, což je zase fajn, jelikož restaurace a všelijaké cataringové podniky by za den určitě vyprodukovali hodně plastu. Ale co lidi? Třeba Pepa z Prahy, kterej si koupí Colu rád každý den a rovnou dvakrát. Těch Pepů na Zemi žije další 2 miliardy (třeba) a to jsou 2 miliardy (minimálně!!!) plastových flašek každý den.

MOJE EKOLOGICKÁ DOMÁCNOST

Jistě, řešením je si tyhle věci nekupovat, ale vysvětlete to tomu Pepovi. Ten nepřestane, i kdyby mu před barákem stálo celé stádo protestantů. Tady je to bohužel na samotné firmě, případně na tom, komu ta firma dělá dodavatele. Tím spíš mi nejde do hlavy, proč bychom v reklamách měli vídat, jak je všechno bez obalů, ve skle, rovnou na talíři, když přijdeme do obchodu, kde si stejně tu danou věc koupíme v plastu. V reklamě to jde mnohem jednodušeji, všichni se u toho na sebe zubí, ale realita je tak jiná. Neměly by i tyto reklamy v dnešní době být označeny jako klamavé?

BE SEA – PROJEKT, KTERÝ VRACÍ ŽIVOT TAM, KDE JE ZABÍJEN

Já jako člověk, který se zajímá o ekologii, bezodpadovost a bezobalovost, uvidím v televizi reklamu na těstoviny. Celou reklamu provází pouze logo, ale těstoviny jsou už v hrnci. Žádný obal, jen tak si je asi člověk může nasypat do svého pytlíčku. Ale v obchodě najdu logo na obalu, ve kterém jsou těstoviny. Ale o obalu se v reklamě nikdo nezmiňoval a já ho nechci, takže co s tím? Nasypat si ty těstoviny do vozejku a obal nechat v obchodě zřejmě nepůjde.

VYMĚŇME PLASTOVÉ TAŠKY ZA SÍŤOVOU ALTERNATIVU

Upozorňovat velké korporace, které produkují jednorázových plastů nejvíce, je asi to nejdůležitější, co můžeme udělat. Proto bych vás chtěla poprosit o podpis u této petice, která má za cíl zabránit velkým korporacím produkovat tolik zbytečných obalů a jednorázových plastů. Děkuji! ♥

Zdroj fotek: pixabay.com

 

Neurotická zvířata, malé výběhy, špína a drobné

zoo liberec

Pamatuji si, když mi byly asi 3 roky a seděly jsme s mamkou na balkóně, odkud byl výhled na ZOO. Na kopci se tam procházeli dva sloni. Pro mě to bylo naprosto neskutečný a všem to dodnes vyprávím. Každé ráno mě budily skřeky opic, které se dožadovaly své snídaně. Budily mě i poté, co jsme se přestěhovali, protože tak pronikavý zvuk je zkrátka slyšet všude. 🙂

V naší ZOO v Ústí nad Labem je zvířat požehnaně. Nejslavnější jsou sloni. Naši dva sloni byli převezeni z Vietnamu. Oba podvyživení, nemocní a zranění. Jeden nemá skoro celé ucho a ten druhý má trvale poškozenou nohu. Nyní jsou u nás a je jim dobře. I přesto, že se stále shánějí peníze, aby měli větší výběh, se našlo řešení a chodí na již zmiňované procházky.

zoo liberec

Zoologické jsem milovala. Vždycky to pro mě byl svátek se jít podívat na zvířátka a něco se dozvědět. Až do nedávné návštěvy ZOO v Liberci. Nebyla jsem tam sice poprvé, ale dřív jsem tam chodila jako dítě, kterému tyhle věci většinou nedochází. Hned u prvního výběhu se zebrami nás zarazilo, jak žalostně malý je jejich výběh. Všechny tam postávaly nebo polehávaly a případně se krmily. Pro zebry ve volné přírodě je přirozené běhat. Je to podobné jako u delfínů, kteří vyskakují z vody. Hrají si a je to pro ně zkrátka přirozené chování. V tom výběhu, který jim poskytují v Liberci si zaběhají jen těžko. To byla první zvláštní věc.

zoo liberec

O kus dál se nacházeli zoborožci. Ti měli samozřejmě zastříhlá křídla, aby nikam neulétli. Přitom by podle mě bylo tak jednoduché udělat o něco vyšší kryté klece, aby se alespoň trochu mohli prolétnout. Už jen proto, že je pro ně přirozené si svá hnízda vytvářet na stromech či útesech. Pokud už žijí v zajetí, mělo by jim tohle být umožněno. Stejně tak jako dalším ptákům – supi, orli, papoušci… Nikdo z nich neměl tu možnost, protože jejich výběh k tomu zkrátka nebyl uzpůsobený.

zoo liberec

Naše další kroky vedly ke lvům. Ihned nás praštilo do očí, jak jsou hubení. Nikde nebylo jídlo – asi ho snědli, ale vzhledem k tomu, že ve volné přírodě se živí zebrami, antilopami a dalšími většími zvířaty, je zkrátka pár kuřat denně dostatečně nezasytí. Pokud by tomu tak bylo, tak by jednak nebyli tak hubení a jednak by to nesežrali všechno – už by neměli hlad. Funguje to takto i v přírodě. Pokud nemají hlad – neloví a tudíž ani nic nežerou. O výběhu snad ani nebudu mluvit, protože ten byl menší než náš obývák. Ten smutný pohled, který mi jeden ze lvů věnoval, mě bude tížit ještě hodně dlouho a vlastně to je i jeden z hlavních důvodů, proč vám o tom píšu.

zoo liberec

Hned u lvů se roztomile batolili tučňáci. Pro některé druhy je typické se potápět až stovky metrů hluboko. V Liberci měli tučňáci jezírko hluboké asi 40 centimetrů. Když jsem byla v Drážďanech, tak tam tučňáci mohli plavat do dvou metrů. To už je docela rozdíl. Nejvíc mě pobavila reklama místního rádia, která hlásala, že podporují tučňáky. Pokud tomu tak je, tak proč si chudáci nemůžou alespoň pořádně zaplavat?

zoo liberec

Fotku tygrů bohužel nemám, protože bylo přes zapatlané sklo od návštěvníků sotva vidět dovnitř.

Nejslavnějšími obyvateli místní ZOO jsou nepochybně bílí tygři. Opět naprosto bez zájmu o život. Leželi a koukali stereotypně do zdi. Výběh byl opět miniaturní a celkově na mě působil dojmem, že by nutně potřeboval hodně velkou rekonstrukci. Na to, že má Liberec bílé tygry jako maskoty a jistě mají dost sponzorů, nebylo to absolutně znát. Je mi z toho tak smutno! Hrozně bych chtěla něco udělat, ale prostě nemůžu a to mě ubíjí…

zoo liberec

Poslední kapkou bylo jezírko v pavilonu tropů. V něm byly naházeny desítky mincí “pro štěstí”. Nikde nebyla cedule, která by říkala, že se tam mince házet nesmí. Kdybych byla nepozorný návštěvník, tak si řeknu, že je to v pořádku, ale jelikož byla u jezírka cedulka, že je v něm živá želva, kterou jsme tam opravdu našli schovanou pod kmenem, došlo mi, že tohle v pořádku neni. Oběhli jsme ZOO, klepali na všechny možné dveře chovatelů a potom jsem volala na SOS linku. Zvedl mi to nějaký pán. Popsala jsem mu celou situaci a on mi řekl, že peníze tam hází návštěvníci pro štěstí, a že vlastně ani neví, že tam ta želva je. Bylo mi ale řečeno, že tam někoho pošlou. Po hodině, když jsme se tam šli podívat, se samozřejmě počet mincí ještě zvýšil. Ty, které se nám povedlo vylovit si někdo buď vzal nebo je hodil zpět. Nikdo už si asi neuvědomuje, že želva to může sníst (a že potom zemře) a nebo to, že peníze na sobě mají bacily, do vody vypouští železo a kdo ví co ještě. Rozhodně to nepřinese štěstí té želvě.

zoo liberec

Po téhle zkušenosti se do ZOO nepodívám hodně dlouho. Možná, že se tam nepodívám nikdy. Mám smíšené pocity. Když už do ZOO jdu a platím nemalé vstupné, očekávám, že tím podporuji zvířata. To se ovšem evidentně konkrétně v Liberci neděje. Takže je tam lepší nechodit a tohle zvěrstvo nepodporovat.

Mohla bych tu vypsat další hromadu věcí, které se mi nelíbily, ale už tak je to dlouhý článek. Zajímá mě váš názor. Jak berete zoologické zahrady vy? Mám je házet všechny do jednoho pytle nebo se vyhýbat jen téhle jedné?

Zdroj fotek: vlastní galerie

 

Moje ekologická domácnost

ekologická domácnost

Ráda bych se dnes trochu rozepsala o věci, která vlastně úzce souvisí s konceptem zero waste, který se snažím aplikovat do svého každodenního života. Tento článek je věnovaný ekologické domácnosti. Samozřejmě používám (spíš se snažím dopoužívat) i běžné mycí prostředky, ale ty v dnešním článku nechci uvádět, jelikož se k nim nechci vracet, až mi dojdou. Ukážu vám, co používám na praní, čištění koupelny, odpadů a také vám poradím trik, díky kterému nebudete muset své oblečení nosit do čistírny.

Ahoj, vítejte zpět na mém blogu. Pokud jste tu noví, budu moc ráda, když mě podpoříte svým sledováním či palcem nahoru na Instagramu, Facebooku a Pinterestu. 🙂

ekologická domácnost

Praní

Stále na nás ze všech koutů internetu, televize a dalších médií útočí reklamy na dokonalé a úžasné prací prostředky. Perfektní vůně, dokonalá čistota a samozřejmě žádné fleky, zašednutí bílých kousků a ani jiné nešvary. Něco takového si člověk koupí, jelikož doufá, že opravdu bude život se všemi těmi udělátky jednodušší. Jenže záhy zjistí smutnou skutečnost. Nefunguje to. Prádlo je sice navoněné, až je to kolikrát nepříjemné, ale fleky zůstanou zaprané, bílé prádlo zašedlé a žluté fleky v podpaždí také nejsou fuč. A proto se stále častěji vracíme k prostředkům našich babiček. To samé jsem udělala i já.

Jelen. Já doufám, že jste o něm už slyšeli. Pokud ne, zbystřete. Zprvu mýdlo na praní bylo velmi oblíbeným pomocníkem už za Rakouska-Uherska. V roce 2006 se obnovila jeho výroba a dnes už můžete koupit i prací prášek (v dřevěné krabičce ♥), prací gel na sport a pot, na barevné prádlo, ale i aviváž či přípravek na nádobí a hromadu dalších skvělých a hlavně EKOLOGICKÝCH produktů. 🙂 Přípravky neobsahují mastek a jsou hypoalergenní. A hlavně fungují!

ekologická domácnost

Koupelna a odpady

Nedávno jsem se seznámila se značkou Ventura venkov. Tato firma se zaměřuje na výrobu bioproduktů, které fungují na základě enzymů. Shrnuto – produkty neobsahují žádnou chemii, jsou účinnější než běžně dostupné chemické produkty a hlavně jsou účinnější. 🙂

Na odpady používám Čistič odpadů Fitonela. S věčně ucpaným odpadem v koupelně jsem sváděla nekonečný boj. Proto jsem byla ráda, že mohu vyzkoušet něco, co by mohlo vydržet déle než pár dnů. Do odpadu ve vaně jsem nalila 50 mililitrů čističe rozpuštěném v litru vody. Nechala jsem přípravek působit, ale nic se nestalo. Začala jsem propadat zoufalství, protože jsem výrobku věřila, ale říkala jsem si, že mi asi není souzeno. Zapomněla jsem na aplikaci výrobku a skoro jsem si neuvědomila, že druhý den už voda odtékala úplně normálně! Sláva. Už je to 14 dní a odpad stále odtéká. 🙂 Pokud by byl odpad ucpaný víc (například v kuchyni), je potřeba aplikaci opakovat, aby enzymy upravily prostředí tak, aby bylo v rovnováze. Chemické prostředky tuto rovnováhu narušují a musíte aplikaci opakovat klidně každý měsíc. Fitonele bude třeba trvat, než zabere, ale za to působí dlouhodobě. 

Také jsem si pořídila přípravek Filona des proti plísním, které se v koupelně také mohou sem tam objevit. Zatím ho používám jako prevenci a jsem také velmi spokojená. Není toxický, je na přírodní bází a je šetrný k životnímu prostředí, pro člověka i pro zvíře. A překvapilo mě, jak krásně voní po levanduli. ♥

Zjistila jsem si, že firma Ventura venkov nabízí i bezobalové řešení. Ač má produkty v plastových barelech a nádobách, je možné jim je zaslat prázdné zpět a oni vám je znovu doplní (+ nebudete za obaly platit znovu). To mi přijde jako skvělá věc a není moc značek, které tuhle možnost nabízí. 🙂

Využijte slevu 10 % na produkty Ventura venkov s kódem OU-BLOG-10 (kód vyplňte do poznámky k objednávce).

ekologická domácnost

Nádobí

S nádobím jsem si docela dlouho nevěděla rady a používala Jar, ale nedávno jsem zjistila (ale bohužel už nevím kde, abych vám sem lupla odkaz), že se dá použít ocet. Se kterým už mám zkušenost, o kterou se podělím o odstavec níž. Je to šetrné, levné a ekologické. Možná si budete myslet, že vám domácnost bude po octu smrdět, ale nebojte, velice rychle vyprchá.

Důležitá je také teplota, pod kterou nádobí myjete – měla by to být vlažná voda. Je to proto, aby ocet účinkoval dobře. Pod horkou vodou se jeho čistící látky zničí a pod studenou nebudou tolik působit.

Domácí čistírna

Nedávno jsme s kamarádkou řešily její návštěvu čistírny, kam si dala kabát, na kterém má okolo límce růžovou kožešinu. Když ho tam dávala, byla kožešina sytě růžová a čistírna jí vrátila kabát s kožešinou světle růžové barvy. Proto jsem se rozhodla najít pro svůj celochupatý kožich jiné řešení.

Čistírny obvykle oblečení čistí chemicky. Ten proces přesně neznám, ale rozhodně to není šetrné a jak vidíte, tak vám můžou po navrácení vašich svršků zbýt oči pro pláč. V Marks&Spencer jsem si kdy si pořídila tělový sprej, když mi v něm zbyla půlka, dolila jsem ho vodou a octem a kabát postříkala a “učesala”. Nechala jsem ho uschnout ve větrané místnosti a je jako nový. Žádná čistírna, žádné oči pro pláč, ale podomácku vyčištěný kožich, který můžu s klidem nosit i příští sezónu. 🙂

Závěrem

Ekologické výrobky se dají dnes běžně sehnat ať už přes internet nebo v kamenných prodejnách. A spoustu prostředků, kterými můžeme naši domácnost udržovat v čistotě máme i doma ve své kredenci. Pátrejte na internetu a jistě najdete hromadu dalších “DIY” prostředků, které máte doma a ani o nich nevíte. 🙂

Máte také nějaké vychytávky, které používáte ve své domácnosti?

Zdroj fotek: vlastní galerie

XO BALM – Můj první zero waste kosmetický výrobek. Jak si vedl?

xo balm

Ani nevím, kde jsem vůbec objevila produkty XO BALM, ale jejich design a slibovaná multifunkčnost mě zaujaly natolik, abych této britské společnosti napsala a domluvila se s nimi na spolupráci. Popravdě jsem si myslela, že mi nic nepošlou, ale shodou okolností hledali zahraniční blogerky, protože chtějí expandovat i do ciziny. Za pár dnů jsem měla balíček doma a teď vám o něm po vyzkoušení můžu povyprávět.

Vítejte zpátky na mém blogu, a pokud jste tu noví, tak mě můžete podpořit sledováním na mém InstagramuFacebooku a Pinterestu, děkuji. 🙂

XO BALM je balzám, který můžete použít na:

  • obličej
  • tělo
  • vlasy
  • ekzém
  • suchá a drsná místa (paty, lokty, kolena…)
  • rty

XO BALM obsahuje:

  • včelí vosk
  • olivový olej
  • kokosový olej
  • olej z chia semínek

V balení, které se mi na celém produktu líbí nejvíce, jelikož se dá použít po dodělání balzámu třeba na uskladnění mýdla, gumiček apod., je 45 gramů balzámu, praktické zrcátko a plastová špachtlička, která slouží k nanášení produktu. Nejprve mi přišla špachtlička docela zbytečná, protože pak celé znovupoužitelné balení postrádá smysl. Prstem tento produkt naberete horko těžko. Pomocná ruka (špachtle) se tedy hodí.

xo balm

Balzám jsem po “vyšťourání” zkusila rozehřát mezi prsty, aby byl poddajnější, ale nedal se. Nanesla jsem tedy vrstvu na obličej. Nevěděla jsem, kam jinam. Trvalo by mi namazat si celé tělo. Na vlasy mi produkt připadá opravdu hutný, takže byl xichtík demokraticky zvolen k provedení pokusu.

Abych nezkusila jen jednu část těla, napatlala jsem si balzám i na rty. Rozetřít jde velmi obtížně. Ani po kontaktu s kůži se nezačne rozpouštět a podmaňovat. Čekala jsem, že budu mít na obličeji mastný film, proto jsem to s produktem nepřeháněla. A teď přijde ten zázrak. Produkt se relativně rychle ztratí. Póry ho přijmou za svůj. Pleť je po něm vyživená, hebká a takto vydrží celý den. Stejně tak i rty.

xo balm

Asi by vás zajímalo, jak je to s vlasy, ale opravdu jsem nechtěla riskovat, že z nich balzám nevymyji. Ekzém nemám a o zkoušce produktu na celé tělo jsem přestala uvažovat už o dva odstavce výše. Zkusila jsem si tedy namazat paty a ruce, protože to jsou má nejvíce vysušená místa na těle. Paty byly měkčí už při nanášení a dokonce to šlo relativně lehce. O rukách to samé říci nemohu. I když se opravdu vyživily, zůstal na nich nepříjemný film, který byl navíc lepkavý.

Abych dala produktu šanci, koukala jsem se na recenze zahraničních blogerek. Psaly, že jim balzám pomohl na ekzém a suchá místa vyhladil a obohatil. O vlasech jsem nikde nic bohužel nenašla.

ZERO WASTE #1 – JAK ZAČÍT

Shrnuto, podtrženo. Od produktu jsem toho čekala zřejmě moc. Nemohu říci, že by to byl absolutní propadák. Přece jen – není testovaný na zvířatech, je 100% přírodní, až na plastové šťourátko je zero waste… V podstatě splnil, co sliboval. Pleť je po něm hebká a vyživená. Má sice nějakou tu mouchu, ale účinností nezklamal.

A co říkáte na XO BALM vy? Koupili byste si tento výrobek? 🙂

Zdroj fotek: vlastní galerie

 

Rozhovor – Bezobalový život je o plánování. Jak to vypadá v zákulisí bezobalového obchodu a bezodpadové kavárny Špajz?

špajz

Jednoho dne si Tereza Matoušková a Pavla Lorenzová řekly dost. Dost odpadkům, dost plýtvání s jídlem, dost zbytečné produkci obalů. V Ústí nad Labem si otevřely vlastní bezobalový obchod a rovnou i bezodpadovou kavárnu Špajz. Můžete si zde na váhu koupit mouky různých druhů, sušené ovoce, těstoviny, luštěniny, ale i kosmetiku a domácí potřeby – gel na praní a do myčky… Po nákupu si můžete dát v klidu kávu a k ní zakousnout výborný zákusek. Z Ústí udělaly o něco příjemnější a ekologičtější místo pro život. 🙂  Terezka mi poskytla rozhovor a tak se společně můžeme podívat, jak to v bezodpadovém, troufám si říct průmyslu, funguje.

špajz ústí nad labem

Ne všichni čtenáři asi tuší, co si mají pod pojmem bezobalový obchod představit. Proto bych vás poprosila, abyste jej ve zkratce představila.

Bezobalový obchod znamená, že prodáváme veškerý sortiment na váhu, do vlastních obalů – zákazník si přinese vlastní dózy, látkové pytlíky atd.

Co vás přivedlo k tomu rozjet prodejnu, kde si lidé zboží odnáší ve svých vlastních nádobách?

Množství odpadu, které měsíčně produkovaly naše domácnosti.

Začít podnikat jistě není jen o tom sehnat prostory, vybavení a spolehlivé dodavatele. Kolik času si celá realizace vyžádala a co to obnášelo?

Na realizaci jsme intenzivně pracovali skoro rok.

špajz ústí nad labem

Jaký máte pocit z otevření obchodu? Jak na to reagují lidé? Myslíte si, že díky vám je teď Ústí více bezobalové?

Pozitivní reakce zákazníků nás velmi mile překvapily. Dojímají mne hodnocení na našich Facebookových stránkách. Chodí k nám široké spektrum lidí – od studentů přes podnikatele, úřednice, maminky na mateřské až po důchodce. Stále více lidem není jedno, kolik odpadu produkují. Chtějí jíst kvalitní potraviny, neplýtvat jídlem (koupit si momentálně potřebné množství), obklopovat se hlavně lidmi 🙂 a ne zbytečnostmi.

Špajz je vlastně obchod i kavárna v jednom. Tento nápad mi přijde velmi originální. Jak vás napadlo skloubit tyto dva zdánlivě odlišné světy dohromady?

Obě jsme „kavárenské povalečky“, milujeme kávu a nějakou dobrotu k tomu. A našly jsme prostor, který byl na obchod moc veliký. Proto nás napadlo spojit bezobalový obchod s bezobalovou a bezodpadovou kavárnou. A tento koncept se skvěle doplňuje a dobře funguje.

Váš obchod jde ruku v ruce s konceptem zero waste. Svých čtenářů jsem se ptala, s čím si třeba nevědí rady. Velkým problémem je pro ně například odlakovač na nehty. Máte nějaký tip, jak tuto prekérku vyřešit?

Já si třeba nehty lakovat úplně přestala 🙂 bohužel na chemii platí pouze chemie. Bezobalově lak ani odlakovač nelze v tuto chvíli v ČR sehnat…

špajz ústí nad labem

V jedné z předešlých otázek jsem narazila i na dodavatele. Jak s nimi řešíte dodání zboží, aby bylo bez obalu? Setkala jste se i s nějakým, který by nechtěl vaše požadavky splnit a byl zarytě proti?

Nejsme franšíza Bezobalu.org (první bezobalový obchod v Praze – Praha 2 a Praha6), ale tím, že už fungují 4 roky nám vyšlapali cestičku a v mnoha věcech usnadnili start. Máme prověřené dodavatele, kteří umí do bezobalových obchodů dodávat a nemají s tím žádný problém. Mouky máme ve 25kg papírových pytlích. Třtinový cukr, Karo, himalájská sůl 50kg pytel. Sušené ovoce v papírových krabicích. Drogerii od značky Tierra Verde ve 25l barelech, které si mezi sebou točíme atd… Pokud dodavatel neumí zboží bezobalově – hledáme jiného, dokud nějakého nenajdeme. Někdy ale také nenajdeme, proto tuto komoditu pak ani neprodáváme…

Pokud k vám jde někdo na nákup, musí si ho naplánovat, aby si sbalil potřebné nádoby, pytlíky či sklenice. Bohužel tomu ráz dnešní uspěchané doby nehraje do karet. Člověk spěchá do práce, nebo do školy a nosit u sebe celý den tuto výbavu může být na obtíž. Může tedy koncept tohoto typu prodeje obstát v nastolených podmínkách a v konkurenci všech hyper a supermarketů, kam člověk přijde bez ničeho rovnou z práce?

Bezobalový život/nákup je o plánování. Sepisuji si seznam a pak vyrážím s potřebným vybavením (látkové sáčky/sklenice/dózy) na nákup 🙂 jsme ale i připraveni na nevybavené kolemjdoucí – máme látkové pytlíky (šité v chráněné dílně Focus Labe), skleničkovou banku (skleničky různých velikostí k zapůjčení) nebo podpultově papírové pytlíky – které ale neradi nabízíme, protože tvoříme odpad…

Spoustu lidí si zároveň vůbec nedokáže představit, jak může obal, který si spolu se zbožím koupí v těchto marketech, ovlivnit jeho konečnou cenu. Jak tedy bojovat s tímto přežitkem, že obaly už ke všemu prostě patří, i když jsou naprosto zbytečné?

Jak bojovat? Nekupovat si to 🙂 bezobalovým nakupováním se dá ušetřit – plánujete nákup – kupujete to, co skutečně potřebujete a v požadovaném množství. U nás bezobalově koupíte i gumové medvídky, sušenky, slané pochutiny, ingredience na pečení a vaření (prášek do pečiva bez sulfátů, koření, bylinky, cukr, sůl atd.), drogerii i kosmetiku a doplňky pro bezobalový život. Na trzích koupíte ovoce a zeleninu – do vlastních látkových sáčků. V Ústí n. L. jsou 2 masny, kde mi maso, salámy i sýry prodají do vlastních nádob. Dokonce už i v supermarketech nemají problém s nákupem ovoce, zeleniny a pečiva do látkových pytlíků. Jde o to nebát se a trvat si na svém 🙂 a pokud Vám nevyhoví, tak jít tam, kde mi vyhoví… jako spotřebitelé máme obrovskou sílu, jen si to mnohdy neuvědomujeme…

špajz ústí nad labem

Když jsme spolu mluvily, tak jste se svěřila s tím, že si zapisujete přání zákazníků. Co v obchodě zatím nemáte, se tedy snažíte dle potřeb zákazníků sehnat, aby byli spokojení ještě více. Jaký požadavek byl nejzajímavější?

Asi ten Váš – na odlakovač a lak bezobalově 🙂

Na závěr bych vám chtěla popřát hodně štěstí a spokojených zákazníků. Můžete se podělit s plány, které máte s obchodem na nastávající období?

Na léto jsme nechali vyrobit dřevěnou lavičku do výlohy – aby si zákazníci mohli dát kávičku i venku. Možná bude i zahrádka 🙂 snažíme se totiž s okolními nájemníky o „klidovou zónu v Pivovarské“ – v horní části udělat, za velké podpory Magistrátu města Ústí n. L., pěší zónu s chytrými lavičkami, stojany na kola, květináči se zelení, elektro zásuvkami, prostorem pro pouliční umělce.

V kavárně jsme rozšířili sortiment o ledové kávové nápoje – přijďte na ledové cappuccino nebo espresso tonic.

Moc děkujeme! 🙂 hodně štěstí i Vám a čtenářům, a těšíme se na viděnou ve Špajzu!

Máte už ve svém městě bezobalový obchod? 🙂

Zdroj fotek: vlastní galerie

BE SEA – Projekt, který vrací život tam, kde je zabíjen

be sea

Jsem velmi ráda, že vám můžu představit projekt, který se zabývá stejnými problémy jako já. Psala jsem vám už v minulosti o problému, který se týká nás všech – produkce plastů. Každý z nás může svůj plastový odpad jednoduše eliminovat. Nejen, že tak uděláme službu Zemi, ale ten dobrý pocit je k nezaplacení. 🙂

VYMĚŇME PLASTOVÉ TAŠKY ZA SÍŤOVOU ALTERNATIVU

Na úvod si rozebereme dva postoje k přírodě, k ostatním i k sobě samému:

Nejsem neohleduplný

Neřeším, odhazování odpadků mimo koše, protože on to někdo přeci sebere.
Plýtvám jídlem, zejména masem. Je to v pohodě, protože si můžu koupit nový.
Kašlu na generace, které přijdou po mně, protože to už se mě netýká.
Netřídím odpad, je to práce navíc.
Nehlídám si omezování plastů, nemá to smysl, když začnu u sebe.
Kupuji si zbytečné věci, které se mi doma budou hromadit – co je komu do toho.

Jsem ohleduplný

Odhazuji odpadky do koše, protože nejsem čuník a taky si uvědomuji, že můj plastový sáček může skončit kdekoli a klidně ublížit nevinnému zvířátku.
Snažím se neplýtvat jídlem a už vůbec ne masem, pokud ho jím, protože vím, že abych se najedl, muselo zvíře zemřít.
Zajímá mě, jak se budou mít moje děti i moje vnoučata. Nechci, aby mi dávali za vinu, že je naše planeta zničená.
Třídím odpad, i když je to práce navíc, ale alespoň se z mé lahve od Coca Coly stane nové tričko místo toho, aby skončila ve spalovně.
Hlídám si omezování plastů, protože začít u sebe, znamená, že v tom nejsem sám/a a můžu tak i nenásilně přesvědčovat i ostatní.
Nekupuji si věci, které nevyužiji, protože ve finále skončí v koši a je to zbytečně vyprodukovaný odpad.

Ke srovnání je toho daleko víc, ale kdyby každý dělal těchto pár kroků po celý svůj život, tak bychom nemuseli tolik řešit, jak zahlcená je naše planeta. Kolik zvířat kvůli tomu umírá. Kvůli našem laxnímu chování. Jednou jsme se tu narodili a měli bychom si toho vážit a chovat se k přírodě hezky. Protože nám nic nedělá. Protože si to zaslouží. 🙂

be sea

Myslím si, že se najde hodně lidí, kteří jen zavrtí nechápavě hlavou, když uvidí člověka, který si v obchodě dává ovoce a zeleninu do svého pytlíčku. Řeknou si, že tohle není řešení, protože plasty a odpad všeobecně produkují zejména velké korporace. Co kdybychom se zamysleli nad tímto problémem do hloubky.

Více lidí = více potenciálních zákazníků = více nákupů = větší produkce odpadu. Pakliže se při výrobě vyvine největší odpad, nekupujme si tyto věci. Kupujme věci s rozmyslem. Odpad většinou končí v oceánech, na skládkách, kde se rozkládá a jedovaté látky potom opět spláchne voda do vody nebo se usadí v zemi, kde žije spoustu organismů. V tom nejhorším případě je odpad ve velkém spalován a ničí naši atmosféru. Díky tomu vzniká globální oteplování.

be sea

Všechno souvisí se vším. Každý náš krok, každý náš pohyb a také každý náš nákup. Můžeme toho ovlivnit hodně. Pokud nebudeme jen kroutit hlavami a mávat rukami, ale sami si vezmeme místo plastového pytlíku látkový, místo plastové lahve skleněnou… Každý krok se počítá. 🙂

Projekt BE SEA se těmito i dalšími problémy zabývá do hloubky. Ovšem nejvíc se tento projekt zaměřuje na ochranu oceánů. Umělci a designéři věnují svá díla, která si můžeme zakoupit a podpořit záchranu modré části naší planety.

be sea

Já jsem od BEA SEA dostala tričko, abych tento projekt mohla nenásilně propagovat mezi lidi. Mezi vás, mé čtenáře. Věřím, že vám naše Země není lhostejná. Koupí trička nebo jakéhokoli jiného výrobku podpoříte nejen dobrou věc, ale dostane se vám do rukou kvalitní výrobek, který vám bude dělat radost třeba až do konce vašeho života. Důležité je si uvědomit, že jsou věci, které sice končí (naše životy), ale odkaz, který tu zůstane po nás, je odkazem, který budou žít naše děti a děti našich dětí… Nebuďte neohleduplní. BE SEA. 🙂

Sledujte BE SEA také na Facebooku a Instagramu. ♥

Zdroj fotek: vlastní galerie

Vyměňme plastové tašky za síťovou alternativu

Na úvod tohoto článku bych vás chtěla upozornit na to, že tato spolupráce není placená. Sama jsem si síťovku zakoupila na stránce zoot.cz asi před půl rokem, a jelikož se mi tenhle retro nápad zalíbil, a síťovka je velmi praktická věcička, rozhodla jsem se firmu oslovit, aby mi zaslala ještě jednu síťovku na střídačku, za což bych chtěla moc poděkovat. 🙂

Tento lachtan se při plavání dostal do spárů jednoho z odhozených pytlíků. Mnoho z nich nakonec zemře na uškrcení…

Jak jistě už někteří z vás víte, tak jsem se před nedávnem začala zajímat o koncept zero waste. Velkým problémem jsou igelitové tašky, které bývají již po jednom použití vyhozeny. Popravdě se ani ničemu nedivím, protože toho taková igelitová taška moc neunese a opravdu snadno se poničí. Letos vyšel v České republice zákon, který prodejcům přikazuje igelitky dávat zákazníkům za poplatek. V Irsku tento zákon platí již delší dobu. Produkce tašek tam klesla o jednu miliardu kusů. Ve Skotsku dokonce produkce klesla o osmdesát procent. Jak to bude u nás ukáže až čas.

Nyní si řekneme pár faktů
  1. V oceánech je 8 milionů tun plastových tašek (teď si představte, kolik plastových věcí se tam válí vedle těchto osmi tun igelitek, to není moc hezká představa, že?)
  2. Na každého Čecha připadne ročně 300 tašek
  3. Na každého Američana připadne až 10 tašek za týden to dělá 480 tašek ročně
  4. Jedna plastová taška se rozloží až za 1000 let (umíte si představit, jak to u nás bude vypadat za 1000 let s počtem tašek, které se za tu dobu vyprodukují?)
  5. 30 let produkce těchto tašek pokryje půlku Spojených států amerických
  6. Čína spotřebuje ročně 37 milionů barelů ropy, aby vyprodukovala 3 miliardy plastových tašek

Želvy si igelitky a plastové pytlíky často pletou s medúzami, které spadají do jejich jídelníčku.

Pokud s vámi tato fakta nepohnula, tak mám pro vás další informace. Téměř každá ryba (9 z 10) žijící v moři, už někdy během svého života snědla plast. Ten se v jejím trávicím ústrojí zasekne a nevyjde ven přirozenou cestou. Většinou to po nějaké době způsobí rybám smrt, ale pokud ne, putuje k vám na talíř. Spolu s rybou tedy jíte i polyethylen nebo třeba polypropylen, ze kterých se běžně vyrábí i plastové tašky. Pokud byste snědli jednu celou igelitovou tašku, tak vás čeká okamžitá smrt. Jedení těchto ryb vám ji ovšem nezpůsobí okamžitě, ovšem postupně vám ubírá roky vašeho života. Igelitku byste si asi k obědu nedali, že? Tak proč jíme ryby (a samozřejmě nejen ryby), které obsahují jedy a nic s tím neděláme?

Tímto vás samozřejmě neobviňuji, jelikož i já sama igelitky používám (nyní si je tedy nekupuji, ale používám ty, co už mám doma), ale nabádám vás k tomu, abyste šířili povědomí o tom, jaké jsou igelitky a všeobecně plasty zlo. Řekli o tom svým rodičům, přátelům, spolužákům a všem, kdo vůbec neví, co plasty naší planetě dělají a jediné to, co o tom vědí, je, že se za plastové tašky od ledna platí. A také je informujte o tom, že igelitku mohou vyměnit za síťovku, která toho nejen unese neuvěřitelně hodně (celý nákup pro dva lidi, mám to ozkoušené), ale také vydrží roky, a navíc podpoříte českou výrobu. 🙂

Zdroj fotek: vlastní galerie, ukradené všude možně, ale pro dobrou věc 🙂

ZERO WASTE #1 – Jak začít

Nejsem si jistá, kolik lidí by tak mohlo mít nějaký pojem o konceptu zero waste. Proto vás raději v následujících pár větách seznámím, co tento životní styl obnáší.
Z překladu zjistíte, že se jedná o snahu produkovat nulový odpad. Aha! Recyklace, napadne vás. To vlastně odpad vyprodukujete, ale stane se z něj v jakési továrně nová věc, která bude moci být znovu zařazena do koloběhu, případně znovu zrecyklována.
Bohužel vás asi budu muset vyvést z prvotního omylu, který postihl i mě, když jsem se poprvé setkala s pojmem zero waste. Uvedu příklad. Doma se snažím recyklovat, co to jen jde (a postupně produkci odpadu redukovat, ale k tomu se ještě dostaneme), ale víme, kam odpad opravdu putuje? Nedávno jsem sledovala popeláře, chvíli poté, co jsem musela osahat popelnici na plast, papír i komunální odpad, což mě osobně je krajně nepříjemné. Bohužel jsem ale prozřela. Popeláři sestoupili ladně ze svých stupínků (které jsem jim jako malá vždycky záviděla) a hezky do útrob auta vsypávali obsah jedné popelnice za druhou. Hlava nehlava. Plast neplast. Papír nepapír. Prostě nějaká moje snaha o recyklování odpadu přišla vniveč, jelikož pochybuji o tom, že bude někdo odpadky opětovně třídit. Samozřejmě to nevzdávám a třídím dál, protože to byla možná jen nějaká náhoda, která se jindy nebude opakovat, pokud to znovu uvidím, zeptám se, co to má znamenat. 😀
Zpět k zero waste. Produkovat nulový odpad opravdu znamená produkovat, co nejméně odpadu to jen jde. Nejlépe neprodukovat žádný odpad. Což je samozřejmě nemožné, ale díky bezobalovým obchodům a dalším krokům není nemožné se k tomu přiblížit.

Plast ničí naši planetu. Pokud něco vyhodíte, tak neexistuje PRYČ, kam se odpad schová a zmizí. Odpadky se někde kupí a postupně zahlcují naší zeměkouli, která je naším společným domovem.

3. věci, které vám na začátku mohou pomoci

1. Řekněte ne igelitovým taškám a pytlíkům

Tohle je bod, který je pro zero waste koncept snad úplně základní. Nemusíte zběsile pobíhat po bytě a vyhodit veškeré igelitky, které najdete. Snažte se je používat, dokud se nějakým způsobem neponičí, až vám budou ubývat, tak si kupte nebo nejlépe ušijte (třeba ze starého trička/závěsu) látkové pytlíky a igelitky vyměňte za síťovky nebo plátěné tašky. Od této chvíle nemusíte po pytlících ani igelitkách v obchodech vůbec sahat, a i když se jedná o korunové částky, tak je můžete ušetřit a použít na něco smysluplnějšího. 🙂

Související obrázek

2. Zaměřte se na každou místnost v bytě zvlášť

Je to takové organizovanější a jednodušší. Já jsem začala koupelnou. V podstatě jsem zjistila, že tam mě čeká nejméně práce. Věci, které dopotřebuji, se dají snadno nahradit něčím jiným. Odličovací tampónky z vaty jsem vyměnila za látkové (zde si je můžete zakoupit, jsem s nimi moc spokojená). U tohoto kroku bych se zastavila. Čekala jsem, že to bude hrozný, že to budu muset prát, ale budu na to stejně líná, takže se za pár dní nebudu mít čím odlíčit. Jenže to je docela jednoduché. Odlíčím se kokosovým olejem, dám si masku na obličej a mezitím tampónek vyperu. Dělám to takhle od začátku, a když jsem náhodou hodně unavená, tak mám ještě dva náhradní, ale zatím jsem je nepoužila. 🙂
Mycí gel se dá nahradit mýdlem, které se prodává v papírové krabičce, takže je to oproti plastům pořád šetrnější alternativa. Šampon můžete nahradit tuhým šamponem, který se dá snadno vyrobit doma. Kartáček bambusovým kartáčkem, a takto bych mohla pokračovat v podstatě do nekonečna. V té koupelně mi to přijde opravdu jednoduché, protože existuje spoustu alternativ. Pokud byste měli zájem, o samostatný článek, kde bych psala i o dalších místnostech, tak ho pro vás ráda napíšu.

Související obrázek

3. Využívejte věci opakovaně

Pokud máte staré oblečení, tak z něj můžete vyrobit spoustu věcí. Kromě látkových pytlíků se takové rozstříhané tričko hodí jako hadry na utírání prachu. Zavařovací sklenice mají také spoustu způsobů využití. Jednak s nimi můžete chodit do bezobalových obchodů pro suroviny, ale také do nich sami zavařovat ovoce, vyrábět džemy nebo vlastní kosmetiku. Hezky ozdobené sklenice můžete darovat dál a rozšířit tak i zároveň povědomý o konceptu zero waste.

Související obrázek

Jsme obklopování plastem. Měla to být naše budoucnost, ale nikdo už nám neřekl, že to může být také i naše záhuba. 90 % mořských ptáků snědlo někdy něco plastového. Na světě už pravděpodobně není místo netknuté plastem. Je ve vodě, v půdě, ve zvířatech, v nás… Řekněte plastům NE. Čím víc lidí to udělá, tím se bude moci snadněji manipulovat s korporacemi i vládou. 🙂

Znáte koncept zero waste?
Co si myslíte o recyklaci?
Máte nějaký tip, jak znovu využít tu samou věc několikrát?

Zdroj fotek: všude možně, ale snad to nevadí, protože se jedná o dobrou věc 🙂

1 2