Modrý úplněk, něco si přej


Úplněk je dnem, kdy můžeme více vnímat své já. Je to nejvhodnější období pro sebereflexi a přehodnocení toho, co můžeme v našich životech zlepšit. Také je to prostor, při kterém si můžeme něco přát. Sobě, ostatním nebo klidně sobě i ostatním. Důležité je, aby přání bylo od srdce.

Ve 21. století se stane maximálně čtyřicetkrát, aby v jednom měsíci nastaly dva úplňky. Dnes 31. ledna 2018 jeden z nich nastal. Druhý úplněk a hned v prvním měsíci tohoto roku. Co z toho plyne pro vás?

Jsem na Instagramu, pokud můj blog navštěvujete pravidelně, neváhejte mě sledovat. Žádný článek už vám nemůže uniknout! 🙂

Působení úplňku na sobě může pozorovat každý z nás. Nespavost, zvýšené emocionální vnímání, bolesti hlavy a mnoho dalších věcí, ano hádáte správně, má na svědomí právě úplněk. Lékaři a vědci si neustále lámou hlavy, zda je tomu opravdu tak. Opravdu může lidské tělo i psychiku ovlivňovat Měsíc, tedy přesněji, jeho cyklus? Na to ať si odpoví každý sám.

Mně osobně se již několikrát stalo, že jsem nemohla spát, a když jsem se probudila a šla k oknu (což také většinou, když nemohu spát, nedělám – jako by mě něco přitahovalo.. eh), zjistila jsem, že je úplněk. Modrý úplněk by měl mít daleko větší moc, než úplněk běžný. Rok 2018 bude ale ještě zvláštnější. Nejen leden má dva úplňky, ale také v březnu 31. dne v měsíci bude druhý úplněk. Únor bude tudíž bez úplňku, chudák. 😀

Dnešek ale není zajímavý jen tím, že budete špatně spát nebo vás budou bolet klouby. Můžete si totiž něco přát. 🙂 Na tuto myšlenku mě přivedla moje kamarádka, která napsala na kousek papíru přání vesmíru. Po jejím vzoru jsem se na to vrhla také. Na lísteček jsem napsala svá přání. Potom jsem zapálila v kovové misce tři svíčky (to měl být Měsíc) a na levou a pravou stranu zapálila po čtyřech svíčkách (to měly být planety). Papírek jsem nechala shořet a spálené zbytky vyhodila z okna. Jsem zvědavá, co se bude dít. Jo, a rituál jsem si vymyslela sama. Můžete to pojmout po svém. 🙂

Působí na vás úplněk nějak?
Věříte v sílu vesmíru?
Přejete si rádi?

Zdroj fotek: vlastní galerie, Pinterest.com

 

by | 10 komentářů

7 věcí, které vás donutí číst

Je až neuvěřitelné, kolik lidí vůbec nečte. Nikdy. Ani do školy. Přitom dřív četl snad každý. Nebyli telefony, tablety a všechny tyhle internety. Jenže i v dnešní době těchto vymožeností není od věci si čas od času otevřít knihu a ponořit se do úplně jiného světa. Nechci slyšet výmluvy typu „Nemám čas,“ „Nebaví mě to,“ „Nepotřebuji to,“ protože pokud nemáte čas, tak si ho udělejte. Klidně na záchodě. 😀 Pokud vás to nebaví, nenašli jste knihu, která by vám sedla, a to, že to nepotřebujete, o tom se ještě pobavíme.

1. Destruktivní účinky telefonů

Nevím, jak vy, ale mně se často stává, že na telefonu dělám věci, které mě už ani nebaví. Projedu Instagram, Weheartit a znovu Instagram a znovu Weheartit. Potom už mě to přestane bavit, ale pořád na telefonu jsem. Nedávno jsem jela v autobuse a měla jsem posledních pět procent baterky. Naštěstí si s sebou pořád beru knížky, takže jsem se zabavila četbou. Není od věci občas „zapomenout“ mobil nabít. Hned se najde spoustu času na čtení. Ať už čekáte třeba u lékaře nebo jedete v autobuse. Využijte svůj čas k četbě, protože se vám to vrátí.

2. Kniha a pak film

Je to možná zdlouhavé číst knihu. Není to během dvou hodin, ale trvá to klidně i týdny, než knihu konečně dočtete. Zkuste si najít knihu, podle které je natočen film. Většinou je ve filmu hrozně málo věcí. Některé jsou zbytečně přibarvené, nebo je film ve finále úplně jiný. Několikrát jsem byla zklamaná, ale o to jsem měla mnohonásobnou radost z toho, že byla knížka opravdu dobrá. Nakonec zjistíte, že to není ztráta času, ale obohatí vás to, a dokonce daleko víc, než film.

3. Najděte si své čtecí místo

Sednout si doma, kde je tolik věcí, které vás mohou rozptylovat, vás od knížky snadno odradí. Proto vám radím, abyste si našli nějakou klidnou kavárnu nebo třeba čajovnu (v létě hezkou lavičku, místo v přírodě…), kde se vám bude číst rozhodně snadněji, než uprostřed televize, notebooku, mobilu…

Jsem na Instagramu. 🙂

4. Denní limit

V mém měsíčním habit trackeru mám zavedenou kolonku s denním limitem určeným pro čtení. Pokud ho splním, vybarvím si čtvereček, který mám vytvořený pro každý den. Vypadá to jako hloupost, ale opravdu to člověka donutí číst.

5. Lék na nespavost

Knížky jsou od jak živa lékem na stres. Je to činnost, při které přijdete na jiné myšlenky. Ponoříte se do nového světa, který vás do sebe díky vaší fantazii a představivosti vtáhne. Nespavost většinou plyne z přepracování či stresu. Zkuste si večer otevřít knížku a začíst se. Účinek je zaručený. 🙂

6. Slovní zásoba

Věci, které vidíme napsané si zapamatujeme mnohem rychleji, než když je slyšíme. Pokud srovnáme film a knihu, opět vede v zapamatování si nových slov kniha, protože ve filmu hovorům nevěnujeme takovou velkou pozornost jako v knihách. Překvapí vás, kolik nových slov budete znát.

7. Hledejte si informace

Na internetu bývají často informace zkreslené nebo nepravdivé. V knihách to tak není. Pokud se tedy chcete něco naučit, doporučuji si zajít do knihovny a něco si nastudovat v odborných publikacích. Je to možná zdlouhavější proces, protože na internetu napíšete pár slov do vyhledávače a vyjede vám spoustu výsledků, přesto nikde není zaručené, že se dozvíte informace pravdivé.

Čtu už od malička. Nikdo mě k tomu nemusel nutit. Vždycky jsem vyštrachala knížku od mamky v knihovničce a četla si před spaním. Teď je času méně, ale knihám jsem věrná zůstala. A co vy?

Čtete knížky?
Proč je čtete?
Máte nějakou osvědčenou radu pro „nečtenáře“?

Zdroj fotky: vlastní galerie

by | 22 komentářů

My Everyday Routine – Moje každodenní rutina

Na Instagramu jsem se vás ptala, jaké články by vás bavili víc, zda o knížkách, nebo kosmetice. Shodli jste se na tom, že kosmetiku uvidíte na blogu raději. Docela mě to mrzí, protože jsem se rozhodla, že tento rok bude v mé čtenářské kariéře zlomový (a chtěla jsem o tom psát)! 😀

Zatím jsem od střední školy stále odkládala do mé knihovničky knihy, které jsem si buď někde půjčila nebo jsem je dostala, ale nebyl čas (a přiznávám, že někdy ani chuť) ty knížky číst. Jenže já, člověk který knihy miluje, nekouká skoro ani na filmy, protože to prostě není ono, jsem zkrátka už dál knihy takhle nemilosrdně odkládat nechtěla. Místo toho, abych tedy trávila své volné chvíle na mobilu nebo koukáním na seriály či jinými bezmyšlenkovitými činnostmi, vezmu knížku a postupně všechny „odložené případy“ přečtu. Můžete to sledovat opět na mém Instagramu v popisku, kde budu pravidelně aktualizovat počet přečtených knížek, a kterou knihu zrovna čtu (zatím jsem u druhé z padesáti). 🙂

Sledujte mě na Instagramu, aby vám neutekl žádných z mých článků! 🙂

Přejdu už ale k mé rutině. K napsání tohohle článku mě přivedla Terry, u které jsem viděla podobný článek a docela mě bavil, tak mě napadlo, že by to mohlo bavit třeba i vás. 🙂 Schválně mi napište do komentářů, zda se vám tento styl článku líbí, chtěli byste podobné, nebo třeba něco úplně jiného. Ráda vám vyhovím.

Moje každodenní rutina je v podstatě stejná ráno i večer (s tím rozdílem, že se ráno neodličuji). Samozřejmě se produkty, které používám, mění. Často se mi stává, že produkt, který mi vyhovuje půl roku, později ztrácí svou účinnost a můj obličej se začíná zhoršovat. Trpím na akné. Má pleť reaguje snad na všechno. Stres, menstruace, změna počasí, jídlo, ale hlavně málo tekutin (jdu se napít, když na to teď myslím). Avšak existují produkty, které mi pomáhají.

1. Kokosový olej – odlíčí i hydratuje

Na odličování očí a někdy i celého obličeje používám kokosový olej (pokud jsem hodně líná, tak to odbydu vlhčenými ubrousky). Vyzkoušela jsem jich nespočet. Od různých značek, v různé konzistenci (některé kokosáky mají tendenci mít v sobě hrudky), ale i s odlišným aroma. Můj nejoblíbenější je Bio Kokosový olej od značky Purity Vision. Nejen že mi hezky voní, snadno se rozpouští mezi dlaněmi, ale opravdu splňuje, co by měl. Hydratuje pleť, čistí ji a také účinně bojuje proti akné. 🙂 Pokud máte mastnou pleť, tak vám ho nedoporučuji – zanechává mastný film (což je samozřejmost, když je to olej).

2. Balea Čistící maska a peeling 3 v 1

Masku, peeling i čistící gel zastane u mě v koupelně jen jeden produkt. A dobře. Balea je snad jediná, která nedělá mé pleti špatně. Je to paradoxní, ale je to tak. Veškeré micelárky, tonika, čistící gely a vody, které jsem zkusila mi sice sedly, ale ne na dlouho. Po pár týdnech se má pleť vždycky radikálně zhoršila. Tento produkt mou pleť vyčistí, zmatní a nevysuší. Já dávám pět hvězdiček z pěti! 😀

3. Tea Tree Water od Lushe

Věc, kterou určitě už znáte velmi dobře, pokud mě sledujete. 🙂 Nedám na tuto vodu totiž dopustit. Obsahuje vodu z čajovníku, grapefruitu a jalovce, a hodí se jak pro suchou, smíšenou, tak i mastnou pleť. Stačí ji nastříkat na obličej, nebo na odličovací tampónek a přikládat na postižená místa. Ten rozdíl uvidíte co by dup.

4. Balea Ultra Sensitive krém na obličej

V jedné recenzi jsem vám psala o podobném krémíku, ale pozor on existuje ještě vylepšený a to je právě tento!  Ten předešlý jsem si nanášela pod makeup, tento si dávám i na noc. Hezky pokožku uhladí, hydratuje a ráno si buď krém před líčením ani dávat nemusím nebo jen v malém množství.

5. Když je třeba zakročit – Tea Tree Oil

No a v případě, že se mi na obličeji objeví akné ve větším množství, používám Tea Tree olejíček. Dám ho na vatovou tyčinku a pokapám postižené místo. Nechám působit přes noc či přes den. Olejíček pupínek vysuší a zároveň pleť léčí. Pro mě je i plus, že mám vůni Tea Tree moc ráda.

Tak a to je celá má rutina. Tohle dělám každý den. Někdy se to nepatrně mění, ale základ je těchto pět produktů. 🙂

Jak se o svou pleť staráte vy? 

Máte některé tyto produkty také v oblibě?

Zdroj fotek: vlastní galerie

by | 20 komentářů

#Outcryxmas – já a vánoce

Tak jsme se dočkali…
Venku je bláto,
v oknech světýlka,
v lednici kapr
nebo kuřecí prsíčka.
Tak to byla taková menší vsuvka z poezie. 😀 Dnes je vážně 24.? Přijde mi, že jsem se vůbec nestihla naladit na vánoční mood. Bylo toho teď hodně ve škole a tak všeobecně. O článek vás ale nepřipravím. Dnes opět nedělní, ale příště nebo přespříště už čekejte články zase jako obvykle ve středu.
Dlouho jsem přemýšlela, jaký článek by byl ten úplně nejvíc vánoční. Brouzdala jsem jinými blogy a narazila na článek u blogerky Wex, který je na Vánoce to pravé ořechové! Jedná se o otázky ohledně Vánoc o tom, jak je prožívám. 🙂
    Jsem na Instagramu: @outcryblog
Než se k tomu ale dostanu, tak vám řeknu, jak mi začaly letošní Vánoce. Nařídila jsem si na dnešek budík na 8 hodinu, abych mohla blogovat a stihla toho hodně. Máme se ségrou pokoj spolu. Spím nahoře na palandě. Proto jsem si musela pro notebook skočit dolů. Všimla jsem si, že ségra i Cleo (náš pes – čivava), jsou už vzhůru. Tak jsem se šla s Cleem přivítat. Často na mě štěká a vrčí, ale na to jsme si už zvykli. Nemá rád cizí lidi a mě nejspíš proto, že nejsem moc často doma. Trochu jsem ho popichovala, tak jak to dělám vždycky, když vrčí. Nadávky ani plácnutí nepomáhají a po chvilce ho to většinou stejně přejde. Dnes měl bohužel špatnou náladu. Hladila jsem ho, když se začal olizovat (to dělá, když chce pusinku), tak jsem se mu naklonila k čumáčku a RAF! Kousl mě přímo do rtu, který mám teď úplně nateklý. Skoro nemůžu mluvit a ani moc jíst a piju pomocí brčka. 😀 Nemohl mě kousnout jindy. Asi jsem letos nebyla hodná a on mi dal takový pěkný vánoční dárek.

Dobré je, že už nepotřebuji rtěnku 😀

Jak probíhá tvůj štědrý den?
Pokaždé jinak. Jediné, co se zatím nezměnilo, je, že jsem s rodinou a doma. Nikam nechodím. Jen si tak užívám pohody. Koukám na pohádky. Dřív jsem držela tradici, že jsem nechodila na internet, ale letos jsem to porušila, abych mohla napsat článek. Potom půjdu na ty pohádky a filmy. Rodiče jedou pryč, takže budu v obýváku s čajem nebo kafčem. K obědu budeme mít hrachovku, kterou máme každý rok. Okolo druhé začíná náš byt vonět po řízkách a já se mezitím strojím ke stromečku. Večeříme většinou okolo šesté večer. Letos s námi poprvé bude babička s dědou, tak se to alespoň protáhne. 🙂 Mám ráda to napětí. No, a pak se vrháme na dárečky a těšíme se jeden z druhého. Máme čaj a cukroví, zapnuté Pelíšky a jen sedíme a nasáváme Vánoce.
Oblíbené vánoční písničky/koledy?
Všechny v podání Franka Sinatry jsou skvělé.
Jak si o Vánocích zdobíš svůj pokoj?
Tohle obstarává mamka. Prostě sem dá ozdobičky a světýlka. Je to moc hezké, ale já na tohle tak úplně nejsem (na to samotné zdobení, ale jsem ráda, že pokoj vyzdobený je).
Živý nebo umělý stromeček?
Máme živý, ale až budu bydlet sama, tak bych chtěla nějaký alternativní. Vím, že se stromečky na Vánoce speciálně vysazují, ale ne všechny. To raději každý rok strom zasadím než mít doma živý, který mohl být někde v lese. 🙂
Alternative Christmas Tree - Hanging Branch Tree
regardsetmaisons: 10 idées de sapins en bois autrement Plus
alternative, home, and season image
Máš nakoupené všechny dárky?
Bylo by asi divný, kdybych neměla. 😀
Co si přeješ pod stromeček?
Tak jelikož se za pár dní stěhuju, tak samé praktické věci. 🙂
Jaké cukroví máš nejradši a které naopak moc nemusíš?
Nemusím vosí hnízda a různé krémem plněné košíčky. Nejraději mám asi linecké. 🙂
Máš doma Adventní kalendář?
Ano, ale vždycky zapomínám každý den otevírat okýnko. Jako malá jsem na to nezapomněla nikdy. 😀
Co máš nejradši?
Momenty po rozbalení dárků. Je to nejvíc pohodová chvíle celých Vánoc.
Co naopak nemáš ráda?
Nesnáším ten stres před Vánoci. Nechápu, proč všechny zápočty píšeme pár dnů před Vánoci. Člověk už si chce orazit a užívat si atmosféry, ale ani nemá šanci se do ní dostat, protože je ve stresu. Potom je po všech těch testech a esejích a referátech, ale ani si to neuvědomí. Já to tak alespoň mám. Napiště mi, jestli to znáte taky.
Máš nějaké Vánoční zvyky?
Nemám. Jen okolo jídla. Možná si letos po dlouhé době pustím svíčky na vodu. 🙂
Věříš na zázraky?
Vzhledem tomu, že letos není sníh, tak ne. 😀
Tímto bych vám chtěla popřát krásné Vánoce. Prožijte je v klidu a pohodě se všemi, které máte rádi. A ať vám pes neprokousne ret! 😀
Zdroj: pinterest.com, weheartit.com, vlastní galerie
by | 22 komentářů

Co takhle mě trochu víc poznat?


Moji milí čtenáři, je na čase vám prozradit něco málo o sobě. Víte vůbec s kým máte tu čest? Jestli ne, tak teď se to dozvíte! 😀 Neřeknu vám, kolik zubů mám ani jaký ty


 


 
p mužů upřednostňuji, ale představím se vám, co se mé blogové „kariéry“ týče. 🙂

Pokud se budete chtít také zapojit, tak se koukněte k Lenn na blog, kde jsou všechny otázky plně k dispozici. Já jsem si vybrala jen některé z nich a poupravila jejich znění.

Jak jsem začala psát blog?

Popravdě mi s tím pomohla moje mamka, když mi bylo 10 nebo 11 let. Ani nevím, jak na to přišla, ale prostě mi založila stránku, kam jsem psala různé vzkazy rodině nebo přidávala obrázky. Pak jsem měla hromadu blogů – některé jen pro sebe a jiné docela úspěšné. A skončila u Outcry. 🙂

Kdo je můj oblíbený autor a kniha?

Své oblíbené autory i knihy jsem nedávno shrnula ve článku, který si můžete přečíst, samozřejmě pokud budete chtít. 🙂

O čem píšu?

Píšu o všem možném. Vyloženě nemám striktně dané téma. Vím, co mě baví psát, i co vás baví číst (doufám :D), a to je hlavně cestování, různé příběhy, tipy a kosmetika, kde se teda zaměřuji hlavně na tu netestovanou na zvířatech. 🙂

Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?

Někdy mi to trvá i několik hodin. Nejprve článek vymýšlím, někam si i zapíšu, co bych tam tak chtěla mít. Pokud sedím u počítače nebo mám v ruce tablet, tak ho rovnou začnu sepisovat. Následují fotky, které si většinou už fotím sama (dřív jsem je stahovala). Takže to mi zabere také docela dost času. Pak musím fotky nějakým způsobem upravit – dělám to vesměs pořád stejně. Následuje několikeré přečtení, aby článek neobsahoval hrubky a podobně ( ikdyž jsem taky jen člověk, a i když studuji češtinu, tak se sem tam nějaké chybce nevyhnu) a nakonec editace – to znamená takové to tučné písmo, nadpisy a podobně.

Už jsem někdy měla spisovatelský blok?

Jéje, a kolikrát. Nakonec jsem vždycky něco vymyslela, ale dala jsem si třeba pár dní oddech. Přecejen je to můj koníček a ne povinnost. Teď se snažím články vydávat každou středu a občas v neděli a zatím to docela vychází. Píšu si je i dopředu, aby mi nevznikla mezera. 🙂

Jaká je moje oblíbená citace knihy?

„Co je důležité, je očím neviditelné, protože správně vidíme jen srdcem“ A. S. Exupéry

Ví moje rodina/přátelé, že píšu? Ne – proč ne? Ano – podporují mě?

Vědí to skoro všichni, kdo mě znají. Je to můj největší koníček, a třeba Instagram se točí jen okolo blogu. A jestli mě podporují? Web mi dělal přítel, moje mamina všechno pečlivě sdíli na svém Facebooku a kamarádi i spolužáci za mnou sami chodí a říkají mi, co se jim třeba líbí i nelíbí. Dost mi to pomáhá.

Označuju se ráda za blogera?

Ani ne. Někdy ze srandy, ale vyloženě to o sobě neříkám. Nejsem na takové úrovni, abych to tvrdila, ale třeba jednou… 😀

Zkoušela jsem už někdy napsat knihu?

Nezkoušela, ale vyšly mi v knize alespoň dvě básně :D… A je fakt, že příběh jedné knihy nosím v hlavě už více jak rok. Bohužel nemám tolik času, kolik bych na to potřebovala. :/ Vyhovovalo by mi sedět doma od doby, co ji začnu psát, až dokud ji nenapíšu. 😀

Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako blogger?

Asi to focení. Když fotím a lezu po čtyrech, aby fotka vypadala jako z ptačí perspektivy, tak je to fakt záhul. 🙂

Jaké jsou ideální podmínky pro psaní?

Třeba teď poslouchám vážnou hudbu. Něco od Tiersena. Nikdo kromě mě a psa není doma a to je asi nejlepší. Ten klid na to.

Co mi blogování dalo a vzalo?

Tak rozhodně mi dalo a dává pocit štěstí. Baví mě to. Baví mě všechno kolem toho a v podstatě se blogu věnuju většinu dne. Koukám na jiné blogy, na statistiky, něco fotím, píšu… Takže mi blog bere akorát čas, ale nevadí mi to. 🙂

Moje oblíbené blogy, které čtu…

Těch je hrozně moc, ale zmíním takové ty známější – Mia Doxanská, Anie Songe, Flabgee a Dewii.

Na stránce Modio.cz je pro vás připravena další inspirace. Tentokrát ze soudku zahraničních trendů. Budu ráda, když se podíváte. 🙂

Zdroj fotek: Vlastní galerie

 

by | 10 komentářů

Jak skladuji kosmetiku

Na Instagramu jsem se vás před nedávnou dobou ptala, zda byste chtěli nahlédnout do mého kosmetického koutku na to, jak skladuji svou kosmetiku. Podotýkám, že kosmetiky nemám moc, takže to nebude několik šuplíčků nebo skříněk, jak jste možná zvyklí od jiných bloggerek (tiše pláču)Snad se vám i tak mé skromné beauty královstvíčko bude líbit. 🙂
Jo, a kdyby vás napadala otázka, proč jsou některé věci, co mám, od značek které testují na zvířatech, tak si přečtěte můj článek o této tématice. Je tam poznámka o tom, jak začít. Tam upozorňuji, že není nutné veškerou testovanou kosmetiku vyhazovat, jelikož jste ji už svou koupí podpořili, a já ještě také mám pár věcí, které jsem nedopotřebovala.
Do komentářů mi napište, jak vy skladujete svou kosmetiku. A nezapomeňte se podívat na mou inspiraci na stránce Modio.cz. Tentokrát na téme plesových šatů (i pro plnoštíhlé). 🙂
Hlavní část své kosmetiky mám v tomhle kufříku. Bohužel nevím odkud je, dostala jsem ho jako dárek. Skladuji zde svůj makeup a BB cream, tvářenky, laky na nehty, stíny na obočí, lesk a balzám (nevejdou se k produktům na rty)Mýdlo od Manufaktury si šetřím na cesty, tak proto i to mám v kufříku, alespoň mi ho hezky provoní. A malá kulatá „krabička“ Chanel je zrcátko.
Zbytek rtěnek, lesků a primer pod oční stíny mám v organizéru z Tigeru. Od té doby, co jsem to fotila, už mám díky slevám v Rossmannu (postřehli jste?) zaplněna všechna místa a tužky jsem musela přesunout. 🙂
Své štětce a řasenky mám v hrnečku StarbucksNejlepší štětce jsou ty od Essence. Růžový na oči, kterým dokážu s přehledem komplet celé kouřovky a modrobílý na obočí. Velký štětec na pudr mám od Ebelin a musím říct, že mi zase až tak nevyhovuje. Štětiny jsou na mě moc hrubé a dost vypadávají. Zbytek štětců je z Alliexpressu a jeden je od značky Henry s krystaly od Swarowski. Nevím, jestli to uvidíte, ale ty od Essence seženete v drogérce. 🙂
Zbytek své kosmetiky – převážně oční stíny a pudrové produkty, mám v malém kontejnerku, který bohužel také nevím odkud pochází, mám ho docela dlouho. Každopádně bych vám chtěla moc doporučit trio stínů Sephora, které jsou skvěle pigmentované a hlavně ten nejsvětlejší se dá skvěle použít místo highliteru.
Tak a jsme na konci článku! Doufám, že se vám má skromná sbírka líbí. Neuvědomila jsem si, že některé věci mám různě po kabelkách a v kosmetické taštičce, ale to mi určitě odpustíte. Budu se těšit opět příští středu. 🙂
Zdroj fotek: vlastní galerie
by | 0 comment

40 věcí, na které se dá použít balzám na rty EOS

Pro jednoho zbytečný, předražený a nepraktický pro druhého nerozlučný parťák. EOS, jehož jméno slyšel minimálně jednou každý z nás. Na co všechno ho lze ale použít?

1. Na obočí místo gelu.
2. Na obočí pro zintenzivnění barvy (stínu).
3. Místo báze pod oční stíny.
4. Před použitím třpytek na oči, aby lépe držely.
5. Jako odličovač menších nedokonalostí (šmouh od linky, ťupek od řasenky…)
6. Na kruhy pod očima.
7. Místo rozjasňovače.
8. Pro zintenzivnění tvářenky či bronzeru.
9. Na rty.
10. Víčko místo pusátka.
11. Na jednodušší zasunutí náušnic do uší.
12. Při rýmě v okolí nosu.
13. Na potlačení začervenalých pupínků.
14. Na menší ranky pro rychlejší zhojení.
15. Jako prevence před nenáviděnými záděrkami.
16. Na změkčení nehtových kůžiček pro jejich jednodušší odstranění.
17. Na suché lokty nebo ruce.
18. Na sundání prstenů z oteklých rukou.
19. Na podrážděná místa po holení.
20. Na popraskané paty (v tomto případě je lepší mít více balzámů :D).
21. Před barvením vlasů (flíčky od barvy pak půjdou lépe umýt – aplikujte tedy na kritická místa).
22. Na pinetky, aby neklouzaly z vlasů.
23. Místo tužidla/laku na vlny.
24. Místo gelu na vlasy.
25. Na uklidnění zelektrizovaných vlasů.
26. Na úpravu neposedných minivlásků.
27. Pro větší lesk vlasů.
28. Na roztřepené konečky.
29. Na čištění displeje či brýlí (přejedete sklo balzámem a otřete).
30. Na poškrábaná CD/DVD.
31. Na vrzající dveře.
32. Na zadrhnutý šuplík (pokud má kovovou konstrukci).
33. Na zadrhnutý zip.
34. Na vyleštění šperků.
35. Na boty jako leštidlo.
36. Na boty jako impregnace.
37. Na jednodušší nazutí lodiček (aplikujte na paty a poté lehce vklouznete do boty).
38. Pro zahnání nudy třeba ve škole, protože si ho můžete ozdobit třpytivými kamínky nebo i pokreslit ornamenty.
39. Prázdný obal lze použít jako minikvětináč.
40. Obal se dá použít jako krabička třeba na žvýkačky.

Doufám, že jste si článek užili a dozvěděli se něco užitečného. Určitě se mi zmiňte do komentáře! 🙂

Zdroj fotky: vlastní galerie

by | 0 comment

7 věcí, které mě naučila práce v obchodě

fashion, coffee, and shopping image
Je to tak. I slavné blogerky musí pracovat. Ne, dělám si srandu. Samozřejmě. Mám už pár měsíců brigádu v jednom celkem známém obchodě. Bohužel je docela levný, a ten náš ještě k tomu umístěný v ne moc dobré částí města. Tudíž nám tam chodí docela dost nepřizpůsobivých. Divili byste se, ale ti nejhorší zákazníci nepatří mezi ně. Tak se usaďte, dejte si čaj nebo kávu a ponořte se do mých historek, které vás třeba i pobaví nebo se v nich nedejbože sami najdete.
1. Asertivnímu chování
Jen málokdy přijde zrovna k nám slušný člověk, jdoucí si za těžce vydělané peníze nakoupit. Jednoho dne se tak stalo. Přišly dvě seriozně vypadající paní, vesele štěbetající o své vnučce. K pokladně jsem je přišla obsloužit s úsměvem. Kupovaly si nějaké oblečení pro malou a horu svíček ve slevě. „Musím vyndavat všechno z vozíku nebo si to naklikáte podle počtu?“ řekla mi hned na úvod jedna z nich. „Bohužel budete muset nákup vyndat celý, jelikož to musím namarkovat zvlášť.“ Mezitím se přidala do hovoru druhá z žen „Počkej to musíš jako všechno vyndavat, jo? Slečno, proč to musí vyndavat?“ Na to jsem opět odpověděla, že to zkrátka nejde a kor, když jsou některé z věcí ve slevě, kdy musím tu slevu naklikat do pokladny a pak sejmout kód. Co osud nechtěl, na jedné ze svíček byl kód přelepený a já měla shodou okolností v ruce svíčku se stejným číslem, tak jsem to sejmula dvakrát. „Aha! Vidíte, takže to jde! Teď jste mohla sejmout obě dvě,“ rýpla si arogantně jedna z nich. „Tak si sem pojďte stoupnout za mě, ne?“ odpověděla jsem už lehce nakvašeně. „Ale prosím vás,“ řekla žena medově „vždyť já jsem vás nechtěla naštvat, jen vám ulehčit práci. Já vím, že tu jsou hrozně pracovní podmínky.“ Už jsem nic neříkala, protože jsem měla co dělat, abych jí neposlala s takovejma kecama do… vy už víte kam. „Příště trošku optimismu, ne?“ neodpustily si při odchodu a já si jen vzpomněla na to, jak jsem je šla obsloužit s úsměvem a teď mám co dělat, abych je z krámu nevykopala.
2. Odezírání ze rtů
Hluk z venku, zapnuté ventilátory, občas i vysavač a do toho krám plný upovídaných lidí nebo vřískajících dětí. Opravdu nejsem superman ani nemám rozšířený frekvenční rozsah zvuku, který slyším. Pokud tedy někdo přijde a začne na mě šeptat, tak ho neslyším – logicky. Naštěstí už jsem se přestala namáhat s neustálým „Prosím?“ „Ještě jednou.“ a „Cože?“ a naučila jsem se ty nejzákladnější fráze odezírat „Mute plat ku?“ znamená třeba „Můžete mi prodat tašku?“
3. Porušování pravidel
A u tašek ještě zůstanu. Bez nákupu tašky prodávat nesmíme. Stojí jen dvě koruny a nemusí se markovat. Tím pádem si pracovník kdykoliv během dne může otevřít kasu a to není povoleno. Takže se počet prodaných tašek bez nákupu (to znamená, že se někoho zeptáte, jestli chce tašku a on vám většinou razantně odpoví, že ne, ale po namarkování a zaplacení si vzpomene, že by o tu tašku stál) eviduje. Každopádně je podezřelé, když jich prodáte v ten den samostatně moc. Většinou se mi tahle věc s dokupem tašky stane párkrát do týdne. Pak jsou tu ale vetešnící nebo jak jinak mám tyhle lidi nazvat, kteří přijdou do obchodu jen a pouze pro tašku. Proč? To netuším. Samozřejmě jim řeknu, že jim tašku bez nákupu prodat zkrátka nesmím. „Proč jako? To snad není pravda!“ jednou mi ženská řekla, že si z ní snad dělám prdel. Když vidím, že „zákazník“ začne vypadat agresivně jako žena, které ukážete čokoládu a potom jí někam schováte a ona ji pak nemůže najít, tak tu tašku prodám a tím pádem porušuji jedno z hlavních pravidel. Pořád je to ale lepší, než se bát o holý život.
4. Vymýšlení odpovědí
„Dobrý den, máte lepidlo na stropnice?“ a jelikož absolutně netuším, co jsou stropnice, a hádám, že v obchodě, kde se prodává zejména oblečení asi oddělení pro kutily nemáme, odpovím tedy: „Ne, bohužel, ale možná vedle v Rossmannu.“ ať si tam taky užijou nějakou tu srandu. 😀
5. Čtení myšlenek
Hodně by mě zajímalo, jak dobrých 95 % lidí, našich zákazníků, kteří chtějí platit kartou, přišlo na to, že ji stačí žmoulat celou dobu pod pultem a pak ji přiložit k terminálu. Nemusí to tedy hlásit předem, ale sakra! Já úplně nesnáším, když dojde na placení a ten člověk to tam přikládá a různě se u toho nakrucuje, něco si pro sebe naštvaně žbrblá a diví se, že to nejde. Ono se mi to totiž musí říct a já to tam musím naklikat. Ještě víc mě rozčiluje, když teprve částku zadávám a někdo už tam tu kartu mermomocí dává. To nikdo nechápe, že musí své velectěné přání vyslovit a pak jako v každém jiném krámě počkat na vyzvání? 🙁
6. Nedýchat
Tento bod jsem si nemohla odpustit. V obchodním řetězci, kde brigádničím, nemáme klimatizaci. Takže pokud je venku dvacet stupňů, uvnitř je pět a dvacet, pokud třicet, tak pět a třicet… Tím pádem to byl v těch tropických vedrech celkem hukot. Tak a teď to přijde… Proč sakra lidi nepoužijou alespoň jednou za den cokoliv, co voní? Třeba parfém, deodorant nebo antiperspirant. Vystačila bych si i s lehkým závanem vůně do auta. Ale to ne. To radši přijde nějakej smraďoch a pak něco padesátkrát chce a ještě opruzuje u pokladny nejmíň deset minut. To jsem pak celá rudá z toho, jak doslova a bez nadsázky zadržuju dech, protože udušení tímto způsobem, mi přijde mnohem lepší než se udusit smrady.
7. Že zákazník vždycky nemá pravdu
Ale vtip je teda v tom, že se mu to nesmí říct.

Doufám, že se vám článek líbil. Některé věci berte prosím s rezervou… Nebo ne? 🙂

Zdroj obrázku: weheartit.com

by | 0 comment

10 důvodů, proč miluji blogování

Přemýšlela jsem nad dalším článkem, a aby to nebylo pořád dokolečka, tak jsem chtěla něco, co tu ještě nebylo. A tak mě napadlo napsat tento článek. Říkala jsem si, že už to určitě někdo psal. Googlila jsem, a světe div se, asi jsem v Česku první. 🙂

1. Můžu si kamkoliv vzít notebook nebo bloček s tužkou a psát. Jako třeba právě teď. Píšu v autě cestou na dovolenou. Kdykoliv mě napadne myšlenka, hned ji realizuji. A to mě baví.

2. Vytvářím si tím svůj vlastní svět, kde se můžu úplně uvolnit a být prostě svá. A nic ani nikdo mi do něj nezasahuje. (myšleno v tom smyslu, že mi nikdo nemůže říkat, co mám/nemám/můžu/nemůžu psát)

3. Naučila jsem se lépe s počítačem i aplikacemi. Těch nervů, když mi nešla wi-fi, a to vždycky právě v momentě, kdy jsem psala nějaký článek. V tu chvíli jsem byla nejen blogující tvor, ale i opravář. Taky jsem se naučila lépe třeba s Wordem, což se hodí do školy. Dokonce, pro mě překvapivě, umím lépe i s Instagramem.

4. Když jsem začínala blogovat, tak jen proto, abych si ověřila, jestli se to třeba alespoň někomu bude líbit. A to je díky zpětné vazbě možné. Moc vám děkuji za ohlasy. 🙂

5. Vždycky, když přijdu na blog a zjistím, že je třeba nějaká větší aktivita v komentářích nebo větší návštěvnost, tak mám automaticky dobrou náladu.

6. Psaním blogu si člověk neskutečně utříbí myšlenky a srovná věci v hlavě.

7. To, co napíšu se dostane k cílové skupině, která na to poté může reagovat, kdežto v normálním životě, když někomu své názory říkám, nemusí jim rozumět nebo ho nemusí ani zajímat.

8. Je to skvělý odpočinek a relax. Po náročném dni není nic lepšího než se ponořit s šálkem kávy nebo čaje do světa písmenek.

9. Díky blogování jsem se seznámila se super lidmi, kteří jsou třeba naladěni na stejnou vlnu a v reálu bych nikdy neměla ani malinkou šanci je poznat, protože jsou ze všech různých koutů světa.

10. A poslední důvod je ten, že sice nejsem bezchybná, ale ten pravopis se určitě o dost zlepšil. :-DA proč milujete blogování vy?

Zdroj fotky: vlastní galerie

by | 0 comment

Testování na zvířatech. Že není aktuální? To byste se divili

Problém s testováním na zvířatech je stále mezi námi. Rozdíl v tom, co bylo a co je nyní, je ten, že kosmetické značky umí skvěle zatloukat. Pokud si však projedete internet, strávíte několik hodin (dní) sondováním a také obepisováním různých značek, tak jako já, přijdete na to, že testování je bohužel stále „v kurzu“.
Proč jsem se vlastně rozhodla bojovat proti testování
V létě jsem se začala zajímat o alternativní kosmetiku. Jakožto studentka nemám příliš velký příjem, a navíc v kosmetických přípravcích je tolik chemie, že pokud bychom dělali rozbor jednoho jediného šamponu, zestárneme o několik desítek let (pokud se vůbec dožijeme finále). Proto jsem si říkala, že by nebylo od věci zkusit i něco jiného. Začala jsem tedy u kokosového oleje, pak jsem se porozhlédla i po přírodních šamponech a u Ježíška jsem si objednala růžovou vodu. Jenže když se o něco takového začnete zajímat, tak vám dojde, že můžete dělat i něco víc.
Jako malá holka jsem se dost o kauzu s testováním na zvířatech zajímala. Proto mě to asi i napadlo nyní. Projela jsem některé stránky, dokonce jsem zjistila, že ty, které existovaly třeba před deseti lety, jsou stále funkční, a že se problém akorát tak zametl pod koberec. Nebo si myslíte, že vám Televizní noviny, které jsou na Nově, přinesou šokující odhalení testovacích ústavů, když každá druhá reklama je právě na testované produkty? Z čeho by pak televize žila, že? A od toho jsme tu my. Blogeři, youtubeři, zkrátka na nikom závislí zprostředkovatelé veselých i těch méně povzbudivých zpráv.
Jak poznáte, že je kosmetika testovaná
Pokud se podíváte na internet, tak na většině stránek kosmetických značek (MAC, Maybelline…) najdete, že jejich výrobky nejsou testovány. Výrobky možná, ale složky oněch zmiňovaných produktů nikoliv. Pokud by nebyly výrobky ani jejich složky testovány, tak by ve většině případů obdržela značka certifikát (Humánní kosmetický standard, dále HCS) a mohla na své produkty umisťovat králíčka, který dokazuje to, že daná kosmetická značka prošla opravdu několikaletým pečlivým průzkumem. Ale pozor, jsou i značky, které tento certifikát nemají, a testované nejsou, ale o těch až později.
Dále tu jsou značky, které u nás prodávají výhradně netestované produkty, jelikož to je v Evropě (sláva bohu, ale nevěřte všemu, co si kde přečtete) zakázané. Kamenem úrazu je to, že své výrobky prodávají na čínském trhu, kde je naopak pravidlem výrobky i jejich složky testovat. Příkladem je třeba Yves Rocher. Myslím si, že podporovat tyto značky
nemá cenu. Podrývají svou filozofii a nemyslí své záměry zcela upřímně.
Jak poznáte, že kosmetika není testovaná
Jak už jsem říkala, tak existuje certifikát, který dokazuje to, že daná značka netestuje ani své výrobky ani jejich složky a ani nevyváží výrobky tam, kde je testování povinné. Pak jsou ty výjimky, které také nejsou testované, ale certifikát nemají. Jednou z nich je pečující kosmetika LUSH, která je známá tím, že aktivně bojuje proti testování na zvířatech. Má dokonce daleko striktnější pravidla, než HCS.
Mezi tyto značky spadá dle mého názoru i Gabriella Salvete, která je nyní v řízení o HCS. Zatím tedy ještě certifikát nemá, ale už o něj zažádala a myslím, že časem se bude pyšnit králíčkem na každém svém produktu i tato značka, kterou mám mimochodem velmi v oblibě. K těmto značkám bych ještě přiřadila Essence, ale to je na uvážení každého z vás, jestli se rozhodnete tuto značku podporovat. Certifikát nemá, ale všude jsem se dočetla, že opravdu ani produkty a ani použité složky netestuje.
Jak začít s netestovanou kosmetikou
Rozhodně se nejprve podívejte na tyto (http://www.netestovanonazviratech.cz/seznam-znacek-s-hcs-hhps-dostupnych-v-cr.htm) stránky, kde jsou vypsány všechny kosmetické značky, jež jsou netestované na zvířatech (mají certifikát HCS). Díky tomu budete v obraze a zjsitíte, že taková značka Marks&Spencer své výrobky netestuje, což by mě samotnou tedy nenapadlo.
Určitě nevyhazujte veškerou nakoupenou kosmetiku, kterou doma máte. Už ste jednou svou koupí tyto značky podpořili, tak si produkty v klidu vypotřebujte a postupně si dokupujte ty netestované.
Jak je to s pastami, pracími prášky apod.
Pokud jste zvídaví, tak jako já, jistě vás napadlo, jak je to s mýdly, pracími prášky nebo třeba zubními pastami. U mýdel je to jednoduché, protože je dost značek, které produkují i mýdla (LUSH, Marks&Spencer…), stačí jen pátrat v těch správných regálech. Co se týče těch ostatních výrobků, tak s tím je to těžší. Dají se objednat přes internet nebo si je můžete doma vyrobit. Každopádně tyto produkty mají také svůj certifikát.
Snad vám byl článek přínosem, a vy, kteří používáte testovanou kosmetiku, změníte názor. Budu ráda za jakékoliv vaše ohlasy.
Zdroj obrázků: weheartit.com
by | 0 comment

1 2