Nejoblíbenější kousky z mého šatníku

Tadá! Vítejte v mém šatníku. 😀 Poslední dny mi dost docházela inspirace. Rozepsala jsem tucty článků, ale nakonec jsem je bleskově zase vymazala. Přiznám se, že jsem se dokonce snížila k pátrání po internetu, o čem psát, když nevím o čem psát. Jedna rada mi ale docela pomohla. Odejít od počítače, protože u něj se žádná inspirace neobjeví.

Šaty Marilyn Monroe – dárek do tety, značka i cena neznámé

Vyšla jsem ze školy a potkala holčinu z bandy, se kterou jsme jeli do Mnichova. Krátce jsme se pozdravily a každá si zase šla svou cestou. Ovšem najednou mi blesklo hlavou, že to, co jsem měla na sobě, jsem vlastně měla i v Mnichově. A uvědomila jsem si, že jsou to mé oblíbené kousky, tak proč o tom nenapsat i vám!

Kalhoty – Zara, vršek – H&M, opět nevím ceny

Nejsem sice žádný modní guru, ani nemám speciální styl, kterým bych se odlišovala od ostatních, ale po článku se sekáčovými úlovky, který měl nevídaný úspěch, bych mohla pokračovat i s ostatními oblíbenostmi z mé skříně.

Šaty – C&A, cena 250 korun

Nepotrpím si na luxusní značky. Což vám asi po sekáčovém článku došlo. Raději se pohrabu ve vintage věcech, než abych pokukovala po něčem, za co dám nesmyslné peníze a radost mi to bude dělat minimální. Jsem ten typ člověka, který si dražší věci šetří „na lepší“ příležitosti, a vlastně je ve finále téměř nenosí. Takže si je kupuji minimálně. Lépe řečeno si je nekupuji vůbec. 😀

Triko a kalhoty H&M

Asi bych svůj šatník shrnula do černé, šedé a bílé. Nosím sice i barevné věci, ale snažím se spíš poslední dobou kupovat kousky, které jsou jednobarevné a lehko kombinovatelné. Zjistila jsem, že je to asi nejjednodušší cesta, jak ráno nestát před plnou skříní a přemýšlet, co si vzít.

Batoh Kipling, který můžete zakoupit na e-shopu, líbí se mi, že je univerzální a hodí se k sukni i na sport 🙂

Ještě mám pro vás takový tip, když už tento článek píšu, co se týče třídění věcí. Když jsem bydlela u rodičů, tak jsem měla relativně malou skříň, kam bylo dost těžké vměstnat všechno mé oblečení. Často jsem tedy své věci třídila. Většinou jsem se na to vrhla, když jsem měla skříň rozbordelařenou, musela jsem všechno vyndat a rovnou jsem tedy i  věci, co jsem nenosila vytřídila. Teď to dělám každé roční období. Mám na to i systém! 😀

1. Nejprve si udělám tři hromádky – oblíbené, příležitostně nosím, nenosím

2. Oblíbené věci putují rovnou do skříně, protože mi dělají radost a není tedy důvod je dávat pryč (pokud nejsou zničené, jinak je použiji jako hadry na utírání prachu)

3. Příležitostně nošené věci ještě probírám kousek po kousku. Když vím, že si vezmu daný kousek jednou za rok, tak v mé skříni nemá takové uplatnění, které by měl třeba ve skříni jiné.

4. To, co nenosím, dávám pryč rovnou. Buď na Vinted (ale to spíš dřív), nebo to rozdám. 🙂

Triko H&M, vím, že s těmi cenami jsem hrozná 😀

Tak a jsme u konce článku. Přiznám se, že mám dost věci v pračce a v prádle, takže jsem vám své oblíbence neukázala všechny. Pokud se vám ale článek líbil, tak můžu klidně udělat další díl! 🙂

Zdroj fotek: vlastní galerie

by | 20 komentářů

Vyměňme plastové tašky za síťovou alternativu

Na úvod tohoto článku bych vás chtěla upozornit na to, že tato spolupráce není placená. Sama jsem si síťovku zakoupila na stránce zoot.cz asi před půl rokem, a jelikož se mi tenhle retro nápad zalíbil, a síťovka je velmi praktická věcička, rozhodla jsem se firmu oslovit, aby mi zaslala ještě jednu síťovku na střídačku, za což bych chtěla moc poděkovat. 🙂

Tento lachtan se při plavání dostal do spárů jednoho z odhozených pytlíků. Mnoho z nich nakonec zemře na uškrcení…

Jak jistě už někteří z vás víte, tak jsem se před nedávnem začala zajímat o koncept zero waste. Velkým problémem jsou igelitové tašky, které bývají již po jednom použití vyhozeny. Popravdě se ani ničemu nedivím, protože toho taková igelitová taška moc neunese a opravdu snadno se poničí. Letos vyšel v České republice zákon, který prodejcům přikazuje igelitky dávat zákazníkům za poplatek. V Irsku tento zákon platí již delší dobu. Produkce tašek tam klesla o jednu miliardu kusů. Ve Skotsku dokonce produkce klesla o osmdesát procent. Jak to bude u nás ukáže až čas.

Nyní si řekneme pár faktů
  1. V oceánech je 8 milionů tun plastových tašek (teď si představte, kolik plastových věcí se tam válí vedle těchto osmi tun igelitek, to není moc hezká představa, že?)
  2. Na každého Čecha připadne ročně 300 tašek
  3. Na každého Američana připadne až 10 tašek za týden to dělá 480 tašek ročně
  4. Jedna plastová taška se rozloží až za 1000 let (umíte si představit, jak to u nás bude vypadat za 1000 let s počtem tašek, které se za tu dobu vyprodukují?)
  5. 30 let produkce těchto tašek pokryje půlku Spojených států amerických
  6. Čína spotřebuje ročně 37 milionů barelů ropy, aby vyprodukovala 3 miliardy plastových tašek

Želvy si igelitky a plastové pytlíky často pletou s medúzami, které spadají do jejich jídelníčku.

Pokud s vámi tato fakta nepohnula, tak mám pro vás další informace. Téměř každá ryba (9 z 10) žijící v moři, už někdy během svého života snědla plast. Ten se v jejím trávicím ústrojí zasekne a nevyjde ven přirozenou cestou. Většinou to po nějaké době způsobí rybám smrt, ale pokud ne, putuje k vám na talíř. Spolu s rybou tedy jíte i polyethylen nebo třeba polypropylen, ze kterých se běžně vyrábí i plastové tašky. Pokud byste snědli jednu celou igelitovou tašku, tak vás čeká okamžitá smrt. Jedení těchto ryb vám ji ovšem nezpůsobí okamžitě, ovšem postupně vám ubírá roky vašeho života. Igelitku byste si asi k obědu nedali, že? Tak proč jíme ryby (a samozřejmě nejen ryby), které obsahují jedy a nic s tím neděláme?

Tímto vás samozřejmě neobviňuji, jelikož i já sama igelitky používám (nyní si je tedy nekupuji, ale používám ty, co už mám doma), ale nabádám vás k tomu, abyste šířili povědomí o tom, jaké jsou igelitky a všeobecně plasty zlo. Řekli o tom svým rodičům, přátelům, spolužákům a všem, kdo vůbec neví, co plasty naší planetě dělají a jediné to, co o tom vědí, je, že se za plastové tašky od ledna platí. A také je informujte o tom, že igelitku mohou vyměnit za síťovku, která toho nejen unese neuvěřitelně hodně (celý nákup pro dva lidi, mám to ozkoušené), ale také vydrží roky, a navíc podpoříte českou výrobu. 🙂

Zdroj fotek: vlastní galerie, ukradené všude možně, ale pro dobrou věc 🙂

by | 18 komentářů

World of Beauty & Spa – návštěva výstavy, nově objevená cruelty free kosmetika

Už skoro rok trvá má štěstěna ve výhrách v různých soutěžích. Vstup na výstavu World of Beauty and Spa jsem vyhrála a to hned třikrát. Ne, že bych se účastnila tří soutěží, ale vyhrála jsem tři volné vstupy. Jeden jsem věnovala paní, která měla na tuto výstavu také namířeno, a dva jsme si rozdělili s přítelem. Asi chápete, že z toho nebyl zrovna nadšený, ale co by pro mě neudělal, že?

Najdete mě na Instagramu! 🙂

Výstava se konala uplynulý víkend 16. – 17. března na výstavišti v Letňanech. Nechci tvrdit, že jsem si to neužila, ale mé nadšení nebylo tak velké, jak jsem původně očekávala. Zkaženou náladu způsobil i fakt, že jsem v pátek (16. března) strávila v nemocnici s přítelem. Myslela jsem si, že nikam nepojedeme a byla jsem s tím i smířená. Naštěstí dopadlo všechno dobře (přítel je zdravý, to je hlavní 🙂 ) a my se tedy až nastávající den rozjeli do Prahy, vstříc stánkům s dekorativní a pečující kosmetikou. Mimo jiné se na výstavě konaly i soutěže, mohli jste se nechat namasírovat a výjimkou nebyly ani stánky s dobrůtkami, které jsem si také přivezla domů na ochutnávku.

Docela mě zklamalo chování paní u stánku značky Purity Vision. Vyhrála jsem lístky na jejich instagramovém profilu a k tomu jsem si měla na místě vyzvednou bambucké máslo. Paní na mě koukala jako na zjevení, ptala se mě na jméno, co jsem přesně vyhrála, jak to byl zabaleno. Byla nepříjemná, pak mi řekla, že nemůže jména výherců najít a to prý sama soutěž vyhlašovala. Nakonec se zdařilo a bambucké máslo mi podala se slovy ‚Na shledanou.‘ Ani jsem se tedy po stánku nerozhlédla a bohužel mi něco podobného psala i holčina, která také vyhrála. Byla naprosto nešťastná z jejich chování. Upřímně, i když mám výrobky od nich opravdu ráda, tak takové chování mě od koupi něčeho dalšího od nich odradilo a kokosové oleje budu nakupovat už jen od značky Sense Coco. Od kterých jsem si přivezla chipsy, které jsou výborné.

Celá výstava podle mě nestála moc za to. Stánky s dekorativní kosmetikou nabízely značky, o kterých jsem nikdy neslyšela. Podle ceny i vzhledu soudím, že to byly věci objednané z Alliexpressu. Taky mě zarazil stánek se zdravotnickou obuví, která rozhodně nebyla beauty a natož spa. Avšak radost jsem si udělala nejen chipsy u Sense Coco, ale i bombami do koupele, které vyrábí ručně pan J. Kolář. A naprostou jedničkou byl stánek Infinity Makeup. Slečna mi podala letáček, které si jindy neberu, protože co s nimi, ale na této výstavě mi to přišlo hloupé. Všimla jsem si, že tato kosmetika vlastní HCS certifikát je veganská a zbavená parabenů. Otočila jsem se na podpatku a pelášila zpátky ke stánku, kde jsem si hned za asistence hostesky zkusila makeup, který jsem sháněla (můj mi dochází). Sedl mi a můžu říct, že jsem spokojená. Není tolik krycí, jak bych si představovala, ale příjemně se roztírá, nedráždí pokožku a na pleti není vůbec cítit.

Nechci znít nespokojeně nebo nevděčně. Jsem ráda, že jsem se této výstavy mohla zúčastnit, prozkoumat kosmetické novinky a odvézt si pár produktů domů, ale asi bych si lístek nekoupila. 🙂

Navštívili jste někdy podobnou výstavu? Máte to v plánu?

Zdroj fotek: vlastní galerie

by | 6 komentářů

ZERO WASTE #1 – Jak začít

Nejsem si jistá, kolik lidí by tak mohlo mít nějaký pojem o konceptu zero waste. Proto vás raději v následujících pár větách seznámím, co tento životní styl obnáší.
Z překladu zjistíte, že se jedná o snahu produkovat nulový odpad. Aha! Recyklace, napadne vás. To vlastně odpad vyprodukujete, ale stane se z něj v jakési továrně nová věc, která bude moci být znovu zařazena do koloběhu, případně znovu zrecyklována.
Bohužel vás asi budu muset vyvést z prvotního omylu, který postihl i mě, když jsem se poprvé setkala s pojmem zero waste. Uvedu příklad. Doma se snažím recyklovat, co to jen jde (a postupně produkci odpadu redukovat, ale k tomu se ještě dostaneme), ale víme, kam odpad opravdu putuje? Nedávno jsem sledovala popeláře, chvíli poté, co jsem musela osahat popelnici na plast, papír i komunální odpad, což mě osobně je krajně nepříjemné. Bohužel jsem ale prozřela. Popeláři sestoupili ladně ze svých stupínků (které jsem jim jako malá vždycky záviděla) a hezky do útrob auta vsypávali obsah jedné popelnice za druhou. Hlava nehlava. Plast neplast. Papír nepapír. Prostě nějaká moje snaha o recyklování odpadu přišla vniveč, jelikož pochybuji o tom, že bude někdo odpadky opětovně třídit. Samozřejmě to nevzdávám a třídím dál, protože to byla možná jen nějaká náhoda, která se jindy nebude opakovat, pokud to znovu uvidím, zeptám se, co to má znamenat. 😀
Zpět k zero waste. Produkovat nulový odpad opravdu znamená produkovat, co nejméně odpadu to jen jde. Nejlépe neprodukovat žádný odpad. Což je samozřejmě nemožné, ale díky bezobalovým obchodům a dalším krokům není nemožné se k tomu přiblížit.

Plast ničí naši planetu. Pokud něco vyhodíte, tak neexistuje PRYČ, kam se odpad schová a zmizí. Odpadky se někde kupí a postupně zahlcují naší zeměkouli, která je naším společným domovem.

3. věci, které vám na začátku mohou pomoci

1. Řekněte ne igelitovým taškám a pytlíkům

Tohle je bod, který je pro zero waste koncept snad úplně základní. Nemusíte zběsile pobíhat po bytě a vyhodit veškeré igelitky, které najdete. Snažte se je používat, dokud se nějakým způsobem neponičí, až vám budou ubývat, tak si kupte nebo nejlépe ušijte (třeba ze starého trička/závěsu) látkové pytlíky a igelitky vyměňte za síťovky nebo plátěné tašky. Od této chvíle nemusíte po pytlících ani igelitkách v obchodech vůbec sahat, a i když se jedná o korunové částky, tak je můžete ušetřit a použít na něco smysluplnějšího. 🙂

Související obrázek

2. Zaměřte se na každou místnost v bytě zvlášť

Je to takové organizovanější a jednodušší. Já jsem začala koupelnou. V podstatě jsem zjistila, že tam mě čeká nejméně práce. Věci, které dopotřebuji, se dají snadno nahradit něčím jiným. Odličovací tampónky z vaty jsem vyměnila za látkové (zde si je můžete zakoupit, jsem s nimi moc spokojená). U tohoto kroku bych se zastavila. Čekala jsem, že to bude hrozný, že to budu muset prát, ale budu na to stejně líná, takže se za pár dní nebudu mít čím odlíčit. Jenže to je docela jednoduché. Odlíčím se kokosovým olejem, dám si masku na obličej a mezitím tampónek vyperu. Dělám to takhle od začátku, a když jsem náhodou hodně unavená, tak mám ještě dva náhradní, ale zatím jsem je nepoužila. 🙂
Mycí gel se dá nahradit mýdlem, které se prodává v papírové krabičce, takže je to oproti plastům pořád šetrnější alternativa. Šampon můžete nahradit tuhým šamponem, který se dá snadno vyrobit doma. Kartáček bambusovým kartáčkem, a takto bych mohla pokračovat v podstatě do nekonečna. V té koupelně mi to přijde opravdu jednoduché, protože existuje spoustu alternativ. Pokud byste měli zájem, o samostatný článek, kde bych psala i o dalších místnostech, tak ho pro vás ráda napíšu.

Související obrázek

3. Využívejte věci opakovaně

Pokud máte staré oblečení, tak z něj můžete vyrobit spoustu věcí. Kromě látkových pytlíků se takové rozstříhané tričko hodí jako hadry na utírání prachu. Zavařovací sklenice mají také spoustu způsobů využití. Jednak s nimi můžete chodit do bezobalových obchodů pro suroviny, ale také do nich sami zavařovat ovoce, vyrábět džemy nebo vlastní kosmetiku. Hezky ozdobené sklenice můžete darovat dál a rozšířit tak i zároveň povědomý o konceptu zero waste.

Související obrázek

Jsme obklopování plastem. Měla to být naše budoucnost, ale nikdo už nám neřekl, že to může být také i naše záhuba. 90 % mořských ptáků snědlo někdy něco plastového. Na světě už pravděpodobně není místo netknuté plastem. Je ve vodě, v půdě, ve zvířatech, v nás… Řekněte plastům NE. Čím víc lidí to udělá, tím se bude moci snadněji manipulovat s korporacemi i vládou. 🙂

Znáte koncept zero waste?
Co si myslíte o recyklaci?
Máte nějaký tip, jak znovu využít tu samou věc několikrát?

Zdroj fotek: všude možně, ale snad to nevadí, protože se jedná o dobrou věc 🙂

by | 16 komentářů

Modrý úplněk, něco si přej


Úplněk je dnem, kdy můžeme více vnímat své já. Je to nejvhodnější období pro sebereflexi a přehodnocení toho, co můžeme v našich životech zlepšit. Také je to prostor, při kterém si můžeme něco přát. Sobě, ostatním nebo klidně sobě i ostatním. Důležité je, aby přání bylo od srdce.

Ve 21. století se stane maximálně čtyřicetkrát, aby v jednom měsíci nastaly dva úplňky. Dnes 31. ledna 2018 jeden z nich nastal. Druhý úplněk a hned v prvním měsíci tohoto roku. Co z toho plyne pro vás?

Jsem na Instagramu, pokud můj blog navštěvujete pravidelně, neváhejte mě sledovat. Žádný článek už vám nemůže uniknout! 🙂

Působení úplňku na sobě může pozorovat každý z nás. Nespavost, zvýšené emocionální vnímání, bolesti hlavy a mnoho dalších věcí, ano hádáte správně, má na svědomí právě úplněk. Lékaři a vědci si neustále lámou hlavy, zda je tomu opravdu tak. Opravdu může lidské tělo i psychiku ovlivňovat Měsíc, tedy přesněji, jeho cyklus? Na to ať si odpoví každý sám.

Mně osobně se již několikrát stalo, že jsem nemohla spát, a když jsem se probudila a šla k oknu (což také většinou, když nemohu spát, nedělám – jako by mě něco přitahovalo.. eh), zjistila jsem, že je úplněk. Modrý úplněk by měl mít daleko větší moc, než úplněk běžný. Rok 2018 bude ale ještě zvláštnější. Nejen leden má dva úplňky, ale také v březnu 31. dne v měsíci bude druhý úplněk. Únor bude tudíž bez úplňku, chudák. 😀

Dnešek ale není zajímavý jen tím, že budete špatně spát nebo vás budou bolet klouby. Můžete si totiž něco přát. 🙂 Na tuto myšlenku mě přivedla moje kamarádka, která napsala na kousek papíru přání vesmíru. Po jejím vzoru jsem se na to vrhla také. Na lísteček jsem napsala svá přání. Potom jsem zapálila v kovové misce tři svíčky (to měl být Měsíc) a na levou a pravou stranu zapálila po čtyřech svíčkách (to měly být planety). Papírek jsem nechala shořet a spálené zbytky vyhodila z okna. Jsem zvědavá, co se bude dít. Jo, a rituál jsem si vymyslela sama. Můžete to pojmout po svém. 🙂

Působí na vás úplněk nějak?
Věříte v sílu vesmíru?
Přejete si rádi?

Zdroj fotek: vlastní galerie, Pinterest.com

 

by | 10 komentářů

7 věcí, které vás donutí číst

Je až neuvěřitelné, kolik lidí vůbec nečte. Nikdy. Ani do školy. Přitom dřív četl snad každý. Nebyli telefony, tablety a všechny tyhle internety. Jenže i v dnešní době těchto vymožeností není od věci si čas od času otevřít knihu a ponořit se do úplně jiného světa. Nechci slyšet výmluvy typu „Nemám čas,“ „Nebaví mě to,“ „Nepotřebuji to,“ protože pokud nemáte čas, tak si ho udělejte. Klidně na záchodě. 😀 Pokud vás to nebaví, nenašli jste knihu, která by vám sedla, a to, že to nepotřebujete, o tom se ještě pobavíme.

1. Destruktivní účinky telefonů

Nevím, jak vy, ale mně se často stává, že na telefonu dělám věci, které mě už ani nebaví. Projedu Instagram, Weheartit a znovu Instagram a znovu Weheartit. Potom už mě to přestane bavit, ale pořád na telefonu jsem. Nedávno jsem jela v autobuse a měla jsem posledních pět procent baterky. Naštěstí si s sebou pořád beru knížky, takže jsem se zabavila četbou. Není od věci občas „zapomenout“ mobil nabít. Hned se najde spoustu času na čtení. Ať už čekáte třeba u lékaře nebo jedete v autobuse. Využijte svůj čas k četbě, protože se vám to vrátí.

2. Kniha a pak film

Je to možná zdlouhavé číst knihu. Není to během dvou hodin, ale trvá to klidně i týdny, než knihu konečně dočtete. Zkuste si najít knihu, podle které je natočen film. Většinou je ve filmu hrozně málo věcí. Některé jsou zbytečně přibarvené, nebo je film ve finále úplně jiný. Několikrát jsem byla zklamaná, ale o to jsem měla mnohonásobnou radost z toho, že byla knížka opravdu dobrá. Nakonec zjistíte, že to není ztráta času, ale obohatí vás to, a dokonce daleko víc, než film.

3. Najděte si své čtecí místo

Sednout si doma, kde je tolik věcí, které vás mohou rozptylovat, vás od knížky snadno odradí. Proto vám radím, abyste si našli nějakou klidnou kavárnu nebo třeba čajovnu (v létě hezkou lavičku, místo v přírodě…), kde se vám bude číst rozhodně snadněji, než uprostřed televize, notebooku, mobilu…

Jsem na Instagramu. 🙂

4. Denní limit

V mém měsíčním habit trackeru mám zavedenou kolonku s denním limitem určeným pro čtení. Pokud ho splním, vybarvím si čtvereček, který mám vytvořený pro každý den. Vypadá to jako hloupost, ale opravdu to člověka donutí číst.

5. Lék na nespavost

Knížky jsou od jak živa lékem na stres. Je to činnost, při které přijdete na jiné myšlenky. Ponoříte se do nového světa, který vás do sebe díky vaší fantazii a představivosti vtáhne. Nespavost většinou plyne z přepracování či stresu. Zkuste si večer otevřít knížku a začíst se. Účinek je zaručený. 🙂

6. Slovní zásoba

Věci, které vidíme napsané si zapamatujeme mnohem rychleji, než když je slyšíme. Pokud srovnáme film a knihu, opět vede v zapamatování si nových slov kniha, protože ve filmu hovorům nevěnujeme takovou velkou pozornost jako v knihách. Překvapí vás, kolik nových slov budete znát.

7. Hledejte si informace

Na internetu bývají často informace zkreslené nebo nepravdivé. V knihách to tak není. Pokud se tedy chcete něco naučit, doporučuji si zajít do knihovny a něco si nastudovat v odborných publikacích. Je to možná zdlouhavější proces, protože na internetu napíšete pár slov do vyhledávače a vyjede vám spoustu výsledků, přesto nikde není zaručené, že se dozvíte informace pravdivé.

Čtu už od malička. Nikdo mě k tomu nemusel nutit. Vždycky jsem vyštrachala knížku od mamky v knihovničce a četla si před spaním. Teď je času méně, ale knihám jsem věrná zůstala. A co vy?

Čtete knížky?
Proč je čtete?
Máte nějakou osvědčenou radu pro „nečtenáře“?

Zdroj fotky: vlastní galerie

by | 22 komentářů

My Everyday Routine – Moje každodenní rutina

Na Instagramu jsem se vás ptala, jaké články by vás bavili víc, zda o knížkách, nebo kosmetice. Shodli jste se na tom, že kosmetiku uvidíte na blogu raději. Docela mě to mrzí, protože jsem se rozhodla, že tento rok bude v mé čtenářské kariéře zlomový (a chtěla jsem o tom psát)! 😀

Zatím jsem od střední školy stále odkládala do mé knihovničky knihy, které jsem si buď někde půjčila nebo jsem je dostala, ale nebyl čas (a přiznávám, že někdy ani chuť) ty knížky číst. Jenže já, člověk který knihy miluje, nekouká skoro ani na filmy, protože to prostě není ono, jsem zkrátka už dál knihy takhle nemilosrdně odkládat nechtěla. Místo toho, abych tedy trávila své volné chvíle na mobilu nebo koukáním na seriály či jinými bezmyšlenkovitými činnostmi, vezmu knížku a postupně všechny „odložené případy“ přečtu. Můžete to sledovat opět na mém Instagramu v popisku, kde budu pravidelně aktualizovat počet přečtených knížek, a kterou knihu zrovna čtu (zatím jsem u druhé z padesáti). 🙂

Sledujte mě na Instagramu, aby vám neutekl žádných z mých článků! 🙂

Přejdu už ale k mé rutině. K napsání tohohle článku mě přivedla Terry, u které jsem viděla podobný článek a docela mě bavil, tak mě napadlo, že by to mohlo bavit třeba i vás. 🙂 Schválně mi napište do komentářů, zda se vám tento styl článku líbí, chtěli byste podobné, nebo třeba něco úplně jiného. Ráda vám vyhovím.

Moje každodenní rutina je v podstatě stejná ráno i večer (s tím rozdílem, že se ráno neodličuji). Samozřejmě se produkty, které používám, mění. Často se mi stává, že produkt, který mi vyhovuje půl roku, později ztrácí svou účinnost a můj obličej se začíná zhoršovat. Trpím na akné. Má pleť reaguje snad na všechno. Stres, menstruace, změna počasí, jídlo, ale hlavně málo tekutin (jdu se napít, když na to teď myslím). Avšak existují produkty, které mi pomáhají.

1. Kokosový olej – odlíčí i hydratuje

Na odličování očí a někdy i celého obličeje používám kokosový olej (pokud jsem hodně líná, tak to odbydu vlhčenými ubrousky). Vyzkoušela jsem jich nespočet. Od různých značek, v různé konzistenci (některé kokosáky mají tendenci mít v sobě hrudky), ale i s odlišným aroma. Můj nejoblíbenější je Bio Kokosový olej od značky Purity Vision. Nejen že mi hezky voní, snadno se rozpouští mezi dlaněmi, ale opravdu splňuje, co by měl. Hydratuje pleť, čistí ji a také účinně bojuje proti akné. 🙂 Pokud máte mastnou pleť, tak vám ho nedoporučuji – zanechává mastný film (což je samozřejmost, když je to olej).

2. Balea Čistící maska a peeling 3 v 1

Masku, peeling i čistící gel zastane u mě v koupelně jen jeden produkt. A dobře. Balea je snad jediná, která nedělá mé pleti špatně. Je to paradoxní, ale je to tak. Veškeré micelárky, tonika, čistící gely a vody, které jsem zkusila mi sice sedly, ale ne na dlouho. Po pár týdnech se má pleť vždycky radikálně zhoršila. Tento produkt mou pleť vyčistí, zmatní a nevysuší. Já dávám pět hvězdiček z pěti! 😀

3. Tea Tree Water od Lushe

Věc, kterou určitě už znáte velmi dobře, pokud mě sledujete. 🙂 Nedám na tuto vodu totiž dopustit. Obsahuje vodu z čajovníku, grapefruitu a jalovce, a hodí se jak pro suchou, smíšenou, tak i mastnou pleť. Stačí ji nastříkat na obličej, nebo na odličovací tampónek a přikládat na postižená místa. Ten rozdíl uvidíte co by dup.

4. Balea Ultra Sensitive krém na obličej

V jedné recenzi jsem vám psala o podobném krémíku, ale pozor on existuje ještě vylepšený a to je právě tento!  Ten předešlý jsem si nanášela pod makeup, tento si dávám i na noc. Hezky pokožku uhladí, hydratuje a ráno si buď krém před líčením ani dávat nemusím nebo jen v malém množství.

5. Když je třeba zakročit – Tea Tree Oil

No a v případě, že se mi na obličeji objeví akné ve větším množství, používám Tea Tree olejíček. Dám ho na vatovou tyčinku a pokapám postižené místo. Nechám působit přes noc či přes den. Olejíček pupínek vysuší a zároveň pleť léčí. Pro mě je i plus, že mám vůni Tea Tree moc ráda.

Tak a to je celá má rutina. Tohle dělám každý den. Někdy se to nepatrně mění, ale základ je těchto pět produktů. 🙂

Jak se o svou pleť staráte vy? 

Máte některé tyto produkty také v oblibě?

Zdroj fotek: vlastní galerie

by | 20 komentářů

#Outcryxmas – já a vánoce

Tak jsme se dočkali…
Venku je bláto,
v oknech světýlka,
v lednici kapr
nebo kuřecí prsíčka.
Tak to byla taková menší vsuvka z poezie. 😀 Dnes je vážně 24.? Přijde mi, že jsem se vůbec nestihla naladit na vánoční mood. Bylo toho teď hodně ve škole a tak všeobecně. O článek vás ale nepřipravím. Dnes opět nedělní, ale příště nebo přespříště už čekejte články zase jako obvykle ve středu.
Dlouho jsem přemýšlela, jaký článek by byl ten úplně nejvíc vánoční. Brouzdala jsem jinými blogy a narazila na článek u blogerky Wex, který je na Vánoce to pravé ořechové! Jedná se o otázky ohledně Vánoc o tom, jak je prožívám. 🙂
    Jsem na Instagramu: @outcryblog
Než se k tomu ale dostanu, tak vám řeknu, jak mi začaly letošní Vánoce. Nařídila jsem si na dnešek budík na 8 hodinu, abych mohla blogovat a stihla toho hodně. Máme se ségrou pokoj spolu. Spím nahoře na palandě. Proto jsem si musela pro notebook skočit dolů. Všimla jsem si, že ségra i Cleo (náš pes – čivava), jsou už vzhůru. Tak jsem se šla s Cleem přivítat. Často na mě štěká a vrčí, ale na to jsme si už zvykli. Nemá rád cizí lidi a mě nejspíš proto, že nejsem moc často doma. Trochu jsem ho popichovala, tak jak to dělám vždycky, když vrčí. Nadávky ani plácnutí nepomáhají a po chvilce ho to většinou stejně přejde. Dnes měl bohužel špatnou náladu. Hladila jsem ho, když se začal olizovat (to dělá, když chce pusinku), tak jsem se mu naklonila k čumáčku a RAF! Kousl mě přímo do rtu, který mám teď úplně nateklý. Skoro nemůžu mluvit a ani moc jíst a piju pomocí brčka. 😀 Nemohl mě kousnout jindy. Asi jsem letos nebyla hodná a on mi dal takový pěkný vánoční dárek.

Dobré je, že už nepotřebuji rtěnku 😀

Jak probíhá tvůj štědrý den?
Pokaždé jinak. Jediné, co se zatím nezměnilo, je, že jsem s rodinou a doma. Nikam nechodím. Jen si tak užívám pohody. Koukám na pohádky. Dřív jsem držela tradici, že jsem nechodila na internet, ale letos jsem to porušila, abych mohla napsat článek. Potom půjdu na ty pohádky a filmy. Rodiče jedou pryč, takže budu v obýváku s čajem nebo kafčem. K obědu budeme mít hrachovku, kterou máme každý rok. Okolo druhé začíná náš byt vonět po řízkách a já se mezitím strojím ke stromečku. Večeříme většinou okolo šesté večer. Letos s námi poprvé bude babička s dědou, tak se to alespoň protáhne. 🙂 Mám ráda to napětí. No, a pak se vrháme na dárečky a těšíme se jeden z druhého. Máme čaj a cukroví, zapnuté Pelíšky a jen sedíme a nasáváme Vánoce.
Oblíbené vánoční písničky/koledy?
Všechny v podání Franka Sinatry jsou skvělé.
Jak si o Vánocích zdobíš svůj pokoj?
Tohle obstarává mamka. Prostě sem dá ozdobičky a světýlka. Je to moc hezké, ale já na tohle tak úplně nejsem (na to samotné zdobení, ale jsem ráda, že pokoj vyzdobený je).
Živý nebo umělý stromeček?
Máme živý, ale až budu bydlet sama, tak bych chtěla nějaký alternativní. Vím, že se stromečky na Vánoce speciálně vysazují, ale ne všechny. To raději každý rok strom zasadím než mít doma živý, který mohl být někde v lese. 🙂
Alternative Christmas Tree - Hanging Branch Tree
regardsetmaisons: 10 idées de sapins en bois autrement Plus
alternative, home, and season image
Máš nakoupené všechny dárky?
Bylo by asi divný, kdybych neměla. 😀
Co si přeješ pod stromeček?
Tak jelikož se za pár dní stěhuju, tak samé praktické věci. 🙂
Jaké cukroví máš nejradši a které naopak moc nemusíš?
Nemusím vosí hnízda a různé krémem plněné košíčky. Nejraději mám asi linecké. 🙂
Máš doma Adventní kalendář?
Ano, ale vždycky zapomínám každý den otevírat okýnko. Jako malá jsem na to nezapomněla nikdy. 😀
Co máš nejradši?
Momenty po rozbalení dárků. Je to nejvíc pohodová chvíle celých Vánoc.
Co naopak nemáš ráda?
Nesnáším ten stres před Vánoci. Nechápu, proč všechny zápočty píšeme pár dnů před Vánoci. Člověk už si chce orazit a užívat si atmosféry, ale ani nemá šanci se do ní dostat, protože je ve stresu. Potom je po všech těch testech a esejích a referátech, ale ani si to neuvědomí. Já to tak alespoň mám. Napiště mi, jestli to znáte taky.
Máš nějaké Vánoční zvyky?
Nemám. Jen okolo jídla. Možná si letos po dlouhé době pustím svíčky na vodu. 🙂
Věříš na zázraky?
Vzhledem tomu, že letos není sníh, tak ne. 😀
Tímto bych vám chtěla popřát krásné Vánoce. Prožijte je v klidu a pohodě se všemi, které máte rádi. A ať vám pes neprokousne ret! 😀
Zdroj: pinterest.com, weheartit.com, vlastní galerie
by | 22 komentářů

Co takhle mě trochu víc poznat?


Moji milí čtenáři, je na čase vám prozradit něco málo o sobě. Víte vůbec s kým máte tu čest? Jestli ne, tak teď se to dozvíte! 😀 Neřeknu vám, kolik zubů mám ani jaký ty


 


 
p mužů upřednostňuji, ale představím se vám, co se mé blogové „kariéry“ týče. 🙂

Pokud se budete chtít také zapojit, tak se koukněte k Lenn na blog, kde jsou všechny otázky plně k dispozici. Já jsem si vybrala jen některé z nich a poupravila jejich znění.

Jak jsem začala psát blog?

Popravdě mi s tím pomohla moje mamka, když mi bylo 10 nebo 11 let. Ani nevím, jak na to přišla, ale prostě mi založila stránku, kam jsem psala různé vzkazy rodině nebo přidávala obrázky. Pak jsem měla hromadu blogů – některé jen pro sebe a jiné docela úspěšné. A skončila u Outcry. 🙂

Kdo je můj oblíbený autor a kniha?

Své oblíbené autory i knihy jsem nedávno shrnula ve článku, který si můžete přečíst, samozřejmě pokud budete chtít. 🙂

O čem píšu?

Píšu o všem možném. Vyloženě nemám striktně dané téma. Vím, co mě baví psát, i co vás baví číst (doufám :D), a to je hlavně cestování, různé příběhy, tipy a kosmetika, kde se teda zaměřuji hlavně na tu netestovanou na zvířatech. 🙂

Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?

Někdy mi to trvá i několik hodin. Nejprve článek vymýšlím, někam si i zapíšu, co bych tam tak chtěla mít. Pokud sedím u počítače nebo mám v ruce tablet, tak ho rovnou začnu sepisovat. Následují fotky, které si většinou už fotím sama (dřív jsem je stahovala). Takže to mi zabere také docela dost času. Pak musím fotky nějakým způsobem upravit – dělám to vesměs pořád stejně. Následuje několikeré přečtení, aby článek neobsahoval hrubky a podobně ( ikdyž jsem taky jen člověk, a i když studuji češtinu, tak se sem tam nějaké chybce nevyhnu) a nakonec editace – to znamená takové to tučné písmo, nadpisy a podobně.

Už jsem někdy měla spisovatelský blok?

Jéje, a kolikrát. Nakonec jsem vždycky něco vymyslela, ale dala jsem si třeba pár dní oddech. Přecejen je to můj koníček a ne povinnost. Teď se snažím články vydávat každou středu a občas v neděli a zatím to docela vychází. Píšu si je i dopředu, aby mi nevznikla mezera. 🙂

Jaká je moje oblíbená citace knihy?

„Co je důležité, je očím neviditelné, protože správně vidíme jen srdcem“ A. S. Exupéry

Ví moje rodina/přátelé, že píšu? Ne – proč ne? Ano – podporují mě?

Vědí to skoro všichni, kdo mě znají. Je to můj největší koníček, a třeba Instagram se točí jen okolo blogu. A jestli mě podporují? Web mi dělal přítel, moje mamina všechno pečlivě sdíli na svém Facebooku a kamarádi i spolužáci za mnou sami chodí a říkají mi, co se jim třeba líbí i nelíbí. Dost mi to pomáhá.

Označuju se ráda za blogera?

Ani ne. Někdy ze srandy, ale vyloženě to o sobě neříkám. Nejsem na takové úrovni, abych to tvrdila, ale třeba jednou… 😀

Zkoušela jsem už někdy napsat knihu?

Nezkoušela, ale vyšly mi v knize alespoň dvě básně :D… A je fakt, že příběh jedné knihy nosím v hlavě už více jak rok. Bohužel nemám tolik času, kolik bych na to potřebovala. :/ Vyhovovalo by mi sedět doma od doby, co ji začnu psát, až dokud ji nenapíšu. 😀

Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako blogger?

Asi to focení. Když fotím a lezu po čtyrech, aby fotka vypadala jako z ptačí perspektivy, tak je to fakt záhul. 🙂

Jaké jsou ideální podmínky pro psaní?

Třeba teď poslouchám vážnou hudbu. Něco od Tiersena. Nikdo kromě mě a psa není doma a to je asi nejlepší. Ten klid na to.

Co mi blogování dalo a vzalo?

Tak rozhodně mi dalo a dává pocit štěstí. Baví mě to. Baví mě všechno kolem toho a v podstatě se blogu věnuju většinu dne. Koukám na jiné blogy, na statistiky, něco fotím, píšu… Takže mi blog bere akorát čas, ale nevadí mi to. 🙂

Moje oblíbené blogy, které čtu…

Těch je hrozně moc, ale zmíním takové ty známější – Mia Doxanská, Anie Songe, Flabgee a Dewii.

Na stránce Modio.cz je pro vás připravena další inspirace. Tentokrát ze soudku zahraničních trendů. Budu ráda, když se podíváte. 🙂

Zdroj fotek: Vlastní galerie

 

by | 10 komentářů

Jak skladuji kosmetiku

Na Instagramu jsem se vás před nedávnou dobou ptala, zda byste chtěli nahlédnout do mého kosmetického koutku na to, jak skladuji svou kosmetiku. Podotýkám, že kosmetiky nemám moc, takže to nebude několik šuplíčků nebo skříněk, jak jste možná zvyklí od jiných bloggerek (tiše pláču)Snad se vám i tak mé skromné beauty královstvíčko bude líbit. 🙂
Jo, a kdyby vás napadala otázka, proč jsou některé věci, co mám, od značek které testují na zvířatech, tak si přečtěte můj článek o této tématice. Je tam poznámka o tom, jak začít. Tam upozorňuji, že není nutné veškerou testovanou kosmetiku vyhazovat, jelikož jste ji už svou koupí podpořili, a já ještě také mám pár věcí, které jsem nedopotřebovala.
Do komentářů mi napište, jak vy skladujete svou kosmetiku. A nezapomeňte se podívat na mou inspiraci na stránce Modio.cz. Tentokrát na téme plesových šatů (i pro plnoštíhlé). 🙂
Hlavní část své kosmetiky mám v tomhle kufříku. Bohužel nevím odkud je, dostala jsem ho jako dárek. Skladuji zde svůj makeup a BB cream, tvářenky, laky na nehty, stíny na obočí, lesk a balzám (nevejdou se k produktům na rty)Mýdlo od Manufaktury si šetřím na cesty, tak proto i to mám v kufříku, alespoň mi ho hezky provoní. A malá kulatá „krabička“ Chanel je zrcátko.
Zbytek rtěnek, lesků a primer pod oční stíny mám v organizéru z Tigeru. Od té doby, co jsem to fotila, už mám díky slevám v Rossmannu (postřehli jste?) zaplněna všechna místa a tužky jsem musela přesunout. 🙂
Své štětce a řasenky mám v hrnečku StarbucksNejlepší štětce jsou ty od Essence. Růžový na oči, kterým dokážu s přehledem komplet celé kouřovky a modrobílý na obočí. Velký štětec na pudr mám od Ebelin a musím říct, že mi zase až tak nevyhovuje. Štětiny jsou na mě moc hrubé a dost vypadávají. Zbytek štětců je z Alliexpressu a jeden je od značky Henry s krystaly od Swarowski. Nevím, jestli to uvidíte, ale ty od Essence seženete v drogérce. 🙂
Zbytek své kosmetiky – převážně oční stíny a pudrové produkty, mám v malém kontejnerku, který bohužel také nevím odkud pochází, mám ho docela dlouho. Každopádně bych vám chtěla moc doporučit trio stínů Sephora, které jsou skvěle pigmentované a hlavně ten nejsvětlejší se dá skvěle použít místo highliteru.
Tak a jsme na konci článku! Doufám, že se vám má skromná sbírka líbí. Neuvědomila jsem si, že některé věci mám různě po kabelkách a v kosmetické taštičce, ale to mi určitě odpustíte. Budu se těšit opět příští středu. 🙂
Zdroj fotek: vlastní galerie
by | 0 comment

1 2