V Praze se ztrácím nejraději

Já si tak libuji v sarkastických titulcích. Vždycky mám upřímnou radost, když nějaký vymyslím. Srdce mi poskočí pýchou a pak mě zavaluje vlna hřejivého pocitu po celém těle. Ach, tak málo stačí ke štěstí. A také k neštěstí! Včera jsem totiž byla v Praze, a mám pro vás skvělý návod, jak se ztratit, co nejrychleji to jen jde (a taky se následně na to najít).
1) Vezměte si mapu na informacích
První krok je nejjednodušší. Pokud jste na tom navíc podobně jako já, jistě budete mít vytištěné mapy z domova s sebou, ale k vaší smůle na nich bude vidět pouze asi okruh pěti metrů od místa, kam zrovna máte namířeno (to místo, kam jsem šla já bylo La Palais Art hotel a já jsem momentálně opravdu šťastná, že to píšu a neříkám někde veřejně, protože absolutně netuším, jak se ta první polovina čte). Na informacích vám dají mapu, na které vše roztomile označí propisovačkou, abyste se opravdu neztratili. Potom už můžete s klidem na srdci vyrazit vstříc novému dobrodružství!
2) Zatavte se pro kafe
Bez komentáře.
Počkat, poznámka.
Když jdete do kavárny, kde máte turnikety, abyste mohli jít na WC za deset korun, ALE nemáte hotovost natož nějaký drobný, tak vám obsluha dá deset korun a pak jim dáte lísteček. Hustý ne.
3) Teď můžete opravdu vyrazit
S mapou před obličejem. S příručním zavazadlem (v mém případě s papírovou taškou Marionnaud – to také nevím, jak se čte) v jedné ruce, s kafem ve druhé ruce a taky ještě s nějakou obří kabelou, která vám děsně překáží při každém kroku. Chvíli, ale fakt maličkatou chvíli si přijdete jako turisti… A pak nastane krutá realita.
4) Ztratíte se
Jsem říkala, že to bude rychlý.
Ulice na mapě jsou vyznačeny bravurně. Opravdu, beze srandy, klobouk dolů, fakt je to tam popsané moc hezky. Pak jste v tom reálném světě, kdy musíte jít ulicí tak dvacet minut, protože je to ta nejdelší ulice široko daleko a teprve tam někde na té dvacáté minutě je název ulice, ve které právě jste. Samozřejmě, že to je špatná ulice, tak se zase jako blbci musíte vrátit zpátky a jít jinou ulicí. No prostě pakárna. Ale to vám musím říct. Pokaždé, když jsem v Praze jinde než na Václaváku, nebo Staromáku, tak hledám ulici tak zoufale, že se pak někoho ptám, kde vlastně je, (protože ty popisky) no a vždycky jsem v ní! To mám fakt radost.
5) Když se zeptáte, většinou se i najdete
To je fakt. Buď natrefíte na nějakýho stejně ztracenýho člověka, ale zas na druhou stranu cítíte tu podporu, že v tom teda nejste úplně sami nebo na někoho, kdo se v Praze vyzná a vždycky poradí. Někdy mám ty lidi i ráda.
V Praze se ztrácím opravdu pravidelně. Jak může být to město, tak velké? Pokaždé, když jedu do Prahy znovu, tak najdu jiné místo, kde se můžu ztratit. Přitom ale potkám milé lidi, milá místa a je mi mile. Což je pozitivní. Lidi, ztracejte se, má to smysl. 🙂

PS: Už sledujete outcry na novém Instagramu?
Mohlo by vás také zajímat:

5 věcí, které vám o psech nikdo neřekne


Zdroj obrázku: vlastní galerie

1 Comment on V Praze se ztrácím nejraději

  1. MarijaKes
    3.11.2017 at 9:16 (2 roky ago)

    Pěkně a vtipně napsané, leč poznat, že jsem ztracena, je vždy stresující. A Praha je plná cizinců a já umím pořádně jen česky. Navíc cizinec je také ztracen……:) Byla jsem v Praze nedávno a ne sama a snacha v jednu dobu, kdy jsme si nebyli úplně jisti, vytáhla mobil s navigací. A pak jsem šli najisto. Já tedy mapy průvodcovské nesnáším, jsou krásné, ale syn mi vždy s plánkem točí na všechny strany a klidně mě pak směruje úplně opačně. Ve škole jsme se učili orientaci v mapách a také si raději prostuduji mapy na internetu, přesně dopodrobna a srovnám i s leteckou mapou, protože ta uvede mnohé malůvky na pravou míru. 🙂

    Odpovědět

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Comment *






This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.