Můžete zapomenout, že ji máte | Šplhavnice zlatá

šplhavnice zlatá

Šplhavnice zlatá, potos či Scindapsus, je popínavá pokojová rostlina, která přežije péči i toho nejzapomnětlivějšího pěstitele. Vzpamatuje se z přelití i několikatýdenního žíznění. Nemusíte hledat speciální místo, kam květinu umístit. Nevadí jí teplo ani zima. Šplhavnice zlatá je takovým chudáčkem v mnoha domácnostech. Ale za svědomitou péči, se umí odvděčit krásnými voskovými listy.

Můžete zapomenout, že ji máte | Šplhavnice zlatá

Výsadba

Prosím, neinspirujte se mou fotkou. Květinu jsem zasypala perlitem, abych zabránila šíření smutnic, o kterých jsem psala v minulém článku. Potos byla má první pokojovka v životě. Nepamatuju si, že bychom ji doma někdy přesadili. Přesto by bylo lepší zvolit úměrný květníček a nejlépe na jaře ji čas od času přesadit. Šplhavnice zlatá nevyžaduje žádný speciální substrát, stačí jí obyčejná hlína. Když budete rostlinu zastřihovat a udržovat ji stejně velkou, myslete na kořeny. Na jaře můžete potos vyndat a podívat se, jestli má ještě místo a nepotřebuje přesadit.

Péče a umístění

Potos nemá rád přelití, ale přežije ho. Jak jsem ale říkala, při správné péči roste rychleji a odvděčí se krásnými lesklými listy. Proto se doporučuje po každé zálivce nechat substrát proschnout a až poté ho znovu zalít. Až se bude květina chtít pnout, umístěte do květináče něco, čeho by se mohla vzdušnými kořeny chytit. Při umístění vybírejte stinnější místa. Potosu nevadí ani prostory koupelny s menším oknem. Ovšem v koupelně bez oken by nepřežil.

Rozmnožování

Šplhavnice zlatá poměrně rychle roste a leze všude možně. Mně se ji povedlo v začátcích několikrát ulomit výhon. Naštěstí je tahle pokojovka odolná, rychle se vzpamatovala, roste si dál a mezitím mi ve váze obrostla kořeny zlomená část a už sedí v květináči (viz. foto). Květina se dá pěstovat i hydroponicky, ve váze s vodou.

Mohlo by vás také zajímat:

Jak správně pěstovat Lucky Bamboo z Ikea a čeho se vyvarovat

Zdroj fotky: vlastní galerie

10 komentářů na příspěvku: Můžete zapomenout, že ji máte | Šplhavnice zlatá

  1. Anička
    3.11.2019 13:23 (Před 1 měsícem)

    Takovou kytku doma nemám, ale tahle série mě hrozně baví! 😀 Je to fakt taková nenáročná rostlinka, jak tak koukám. Napíšeš pak článek o tom, zda ti perlit pomohl proti smutničkám?

    TheWayByA

    Odpovědět
    • outcry
      4.11.2019 8:06 (Před 1 měsícem)

      To jsem ráda. Ještě bude spousta pokojovek, rad a tipů. 🙂 Chystám o smutnicích samostatný článek, nakonec nestačil jen perlit a lepítka, ale vypadá to, že se blíží výhra, tak snad to nezakřiknu. 🙂

      Odpovědět
  2. Boudicca
    3.11.2019 14:54 (Před 1 měsícem)

    Tyhle kytky mám nejraději, když rostou samy. 😀

    Přiznám se, že u většiny mých kvítek netuším, jak se jmenují, a tak mám dost možná i šplhavnici, jen o tom nevím. Kytičky pěstuji dost intuitivně, prostě mrknu a zaliju nebo přesadím. Když jsou dostatečně odolné, tak vydrží, jindy mi po pár měsících či letech zničeho nic odejdou, ale to už je život. Šplhavnice se mi líbí, zaměřím se na ni. 🙂

    Odpovědět
    • outcry
      4.11.2019 8:11 (Před 1 měsícem)

      Když jsem ještě neměla obsesi, tak jsem také pěstovala kytičky jako ty, ale časem mě to začalo bavit, tak jsem si řekla, že budu zkoumat víc do hloubky, co jo a co ne a musím říct, že u několika kvítek vidím pokroky. 🙂 Jinde zase pár kroků zpět. Když to tak řeknu, nejvíc se u mě daří kaktusům, nejméně dračincům (těm nejklasičtějším – dracéna velká) a pořád nevím, co dělám špatně. 🙁 Jedna jediná se u mě drží, prospívá a další, ze které nakonec byly dvě, protože se mi ji podařilo zlomit, naráz odešly… Dávám to za vinu smutnicím, ale upřímně, předtím se té jedné také nedařilo. 😀 Ale jak říkáš, to je život, jen mě to bolí, protože jsou to moje kámošky. 🙂

      Odpovědět
      • Boudicca
        5.11.2019 16:03 (Před 1 měsícem)

        Ono hrozně záleží… U mě se třeba daří avokádu, které je obecně poměrně náročné na chov, a ani sestra, velká pěstitelka květin, jej sama nezvládá. A naopak některé “jednoduché” kytky mi odchází, ať je postavím kamkoliv a zalévám jakkoliv.

        Odpovědět
        • outcry
          6.11.2019 6:03 (Před 1 měsícem)

          To je určitě i tím, kde byla kytka koupená, v jakém stavu, jak moc je náchylná na změny a jakou teplotu i vzduch, dokonce i vodu doma máte. Proto mě kytičky tak baví, není to s nimi jednoduché. Dost z nich jsou herečky, kterým není po chuti nic. 😀

          Odpovědět
  3. gabrielakre
    5.11.2019 9:27 (Před 1 měsícem)

    To je vážně užitečný článek! Kolikrát mi přijde, že je hrozně těžké udržet nějakou kytičku naživu:D kéž by takový článek existoval o všech pokojovkách <3 😀

    Odpovědět
    • outcry
      6.11.2019 6:04 (Před 1 měsícem)

      Tak to asi nedám, těch je tolik, že by mi na to nestačil celý život, ale ještě pár jich sem dám. 🙂 Děkuji!

      Odpovědět
  4. Ztracena v Praze
    10.11.2019 20:54 (Před 1 měsícem)

    Já jsem bohužel hroznej vrah. Nic mi nepřežije a hlavně nemám nervy se o to starat. Kytky mám ráda, ale prostě mě to nebaví. Proto mam radši umělý kytky. Možná je to prasácký, ale já nesnesu umírající rostliny. Proto ani nemám ráda, když mi někdo kytku dá. Musím si jí vždy usušit! 😀

    Odpovědět
    • outcry
      19.11.2019 6:36 (Před 4 týdny)

      Aaaa… 😀 Já umělý nemůžu vidět. 😀 Ani jako dekorace do vázy. Raději mám, když je tam živá. Ale teď dělám pokus potosem, jestli přežije fakt dlouho bez vody a pak mám jeden v koupelně, kde je minimum světla. 😀

      Odpovědět

Reagovat

Váš email nebude zveřejněn. Povinná pole *

Komentář *






Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..